Nejlepší nápad, jak si zkrátit sychravou zimu na Novém Zélandu, je odletět na jeden z pacifických ostrovů. Třeba do království Tonga. V období od července do září tudy proplouvají rodiny zpívajících velryb (keporkaků), a vy tak máte jedinečnou šanci si s nimi zašnorchlovat.

Nebe poseté milióny hvězd, opuštěné ostrůvky plné kokosových palem, bílé pláže poseté různobarevnými korály, mušlemi i krabíky. Peklo v podobě ničících cyklonů a zemětřesení, ale ráj exotického ovoce, zeleniny, mořských plodů, potápění i ochotných, usměvavých a nikam nechvátajících lidí.

Tonga se představuje

Souostroví Tonga, čítající okolo 176 ostrovů, se nachází v jižním Pacifiku necelé tři hodiny letu od Nového Zélandu. Táhne se v pásu dlouhém 800 km mezi Samou, Fidži a Cookovými ostrovy. Skládá se ze tří hlavních skupin korálových a sopečných ostrovů Tongatapu, Haʻapai a Vavaʻu.

Pouze 36 ostrovů je obydlených, přičemž největším a nejlidnatějším ostrovem je Tongatapu, kde se také nachází jediné mezinárodní letiště asi 30 minut jízdy autem od hlavního města Nukuʻalofa.

Tongatapu

Tongatapu je považován za první obydlený ostrov, a tak tu kromě krásných pláží, skalnatých útesů s „gejzíry” a překrásných jeskyň, můžeme objevit i polynéské pyramidy Langi, staré královské hrobky. Tongatapu je totiž sídlem tongánských králů, kteří vládnou jedinému království Tichomoří již několik set let.

Hlavní město Nukuʻalofa je asi jediným regulérním městem v celém souostroví, pomineme-li pár turistických městeček na Vavaʻu. Ostatní osídlená místa nám spíše připadají jako malé vesničky, kde se zastavil čas. Mísí se zde duch polynéské kultury, křesťanské víry, turismu a asijského obchodu.  

Nukuʻalofa je také mekkou veškerého obchodu, lodní a letecké dopravy. Z rozsáhlého přístavu se dostanete trajekty na všechny okolní ostrovy. Město čítá několik zajímavých kostelů, kde se každou neděli Tongánci slavnostně scházejí, modlí, jedí a především zpívají. Najdete zde vyhlášené restaurace připravující úžasné langusty a dary moře, příjemné kavárničky s novozélandskými cenami i lokální tržiště, kde je lepší si koupit ovoce a zeleninu než suvenýr.

Haʻapai

Mnohem zajímavějším a turisticky klidnějším souostrovím je Haʻapai, které se nachází severně od Tongatapu a jižně od Vavaʻu. Rychlým trajektem trvá cesta z Tongatapu něco okolo pěti hodin. Zvolit můžete i leteckou dopravu, kdy zaplatíte dvakrát takovou cenu, ale čas si čtyřikrát zkrátíte.

Haʻapai tvoří 51 ostrovů z toho pouhých 17 jich je osídleno. Hlavním ostrovem je Lifuka s nejpočetnější vesnicí Pangai, kde je možné si nakoupit základní potraviny, vybrat si peníze z bankomatu, koupit si SIM kartu, půjčit si kola či si zajít na dobrou večeři. Lifuka je propojena mostem s ostrovem Foa, na jehož konci se nachází jedno z nejhezčích míst na šnorchlování.

Dalším zajímavým ostrůvkem je Uoleva, kde fungují pouze tři resorty, pokud se chýše a stany na pobřeží dají takto nazvat. Obchod tu budete hledat marně. Doprava je možná pouze lodí a člověk musí počítat s tím, že přijíždí do ráje opuštěných bílých pláží, kokosových palem, papájových stromů, rákosových domečků, kde vám večer dávají velryby dobrou noc a místo televize se zapne hvězdné nebe, kde až do rána běží Nekonečný příběh. Je to ráj zamilovaných a noční můra kamarádů.

Vavaʻu

Nejseverněji položeným souostrovím a nejvíce turisticky oblíbeným je Vavaʻu s hlavním městečkem Neiafu. Vavaʻu patří k ostrovům sopečného původu, čímž se velmi odlišuje od těch jižně položených. Voda je zde křišťálově průzračná a ostrov má i horu Talau měřící pouhých 204 metrů, pro nás spíše kopec, ze kterého je výhled na celý ostrov. Vava´u je oblíbeným místem jachtařů a díky tomu i turisticky nejvyhledávanějším, což znamená, že o zábavu zde není nouze.

Tonga je velmi nábožensky založená. První křesťanský misionář zavítal na Tongu již v první polovině 19. století. Téměř polovina obyvatel vyznává Církev Ježíše Krista Svatých. Kostely patří k nejzajímavějším, největším a  nejupravenějším budovám, které každou neděli ožívají zpěvy tongánských věřících.

Když opomineme turisty užívající si tichomořského ráje, patří k nejpočetnější etnické skupině přímo Tongané. Přesto si však v hlavním městě Nukuʻalofa  můžete v prvním moment připadat jak v čínské provincii, protože zde vlastní většinu krámků s potravinami, trvanlivým a spotřebním zboží. Malé procento obyvatel tvoří Evropané, Euronésané (míšenci) a ostrované.

Oficiálním jazykem Tongy je tongánština a angličtina. Většina Tongánců se umí anglicky vcelku obstojně domluvit. Na menších ostrovech už je to s domluvou poněkud horší, ale základy angličtiny mají téměř všichni. Slušností a projevem úcty je dobré umět tongánsky alespoň pozdravit a poděkovat, což není nic složitého.

Co vše se o Tonze v tomto průvodci dozvíte?

• Kdy se na Tongu vydat
• Jak se na Tongu dostat
• Víza a podmínky vstupu
• Peníze
• Ubytování
• Jídlo
• Doprava
• Bezpečnost
• Co vás může na Tonze zaskočit
• Která místa při objevování ostrovů neopomenout
• Co musíte zažít

Kdy se na Tongu vydat

Největší atrakcí, která láká na Tongu lidi z celého světa, je možnost plavání s Keporkaky nebo-li Plejtváky dlouhoploutvými. Celé rodiny zde migrují od července do konce září a je to proto nejlepší období, kdy se na Tongu vydat.

Květen až říjen patří také k období s nejnižšími srážkami, ale i teplotami. Celoročně se však denní teploty pohybují mezi 21–28 °C.

Deštivé období začíná začátkem prosince a pokračuje až do konce února. V tomto období jsou také ostrovy, zejména na severu, postihovány ničivými orkány. Zemětřesení však můžete zažít kdykoliv a dešťovým přeháňkám se taktéž nevyhnete.

Mnoho samotných Tongánců opouští své domovy v deštivém období, ale není to z důvodu nepříznivého počasí, ale nabídky práce. Na Novém Zélandě i v Austrálii v tomto čase vrcholí sběr ovoce, což je jedinečná příležitost pro Tongánce, jak vydělat peníze na žití pro celou rodinu po zbytek roku.

Jak se na Tongu dostat

Jedinou možností, pokud nevlastníte loď, jak se na Tongu dostat, je letecky. Přímé lety na Tongatapu (Fuaʻamotu International Airport) nabízí z Aucklandu Air New Zealand, z Nadi a Suva Fiji Airways, ze Sydney Virgin Australia a z Pago Pago, Americké Samoi, Talofa Airways. Fiji Airways nabízejí i přímé lety na letiště Lupepauʻu (Vavaʻu).

Mezi ostrovy je možné se dopravit třemi až čtyřmi trajekty, podle toho, který je zrovna v provozu nebo letecky domácí společností REALtonga.

Let z Aucklandu trvá přibližně tři hodiny. Všechny zmíněné aerolinky mívají během roku akce, kdy prodávají zvýhodněné letenky. V akci je možné koupit zpáteční letenku i za 350 – 400 NZD. Klíčem k nákupu zvýhodněné letenky je poptávka několik měsíců dopředu. Průměrně dobra cena s nákupem zpáteční letenky měsíc dopředu je kolem 550-600 NZD. Pro vyhledávání nejvýhodnějších letenek nám pošlete poptávku.

Víza a podmínky vstupu

Občané České republiky, jakožto mnoho dalších národností, obdrží při příletu bezplatné turistické vízum platné 31 dní. Pokud se hodláte zdržet déle, mají občané, jejichž státy patří do Schengenského prostoru, nárok na získání bezplatných víz až na 90 dní. Za poplatek pohybující se kolem 60 NZD je možné si víza protáhnout na 180 dní nepřetržitého pobytu. Víza je nutné si vyřídit v hlavním městě Nukuʻalofa na Tonga Immigration Department.

Nevýhodou je, že již při vstupu do letadla se většinou musíte prokázat platnou zpáteční letenkou a platným pasem nejméně na dalších šest měsíců. Taktéž vás mohou požádat o předložení dokumentu, že máte platné vízum zpět například na Nový Zéland.   

V letadle obdržíte příletový formulář, kde se dožadují adresy místa, kde budete na Tonze bydlet. Pro všechny případy doporučujeme si adresu opsat či vyfotit, protože v letadle ani na letišti není možné se připojit k internetu. Naopak nedoporučujeme do kolonky zaměstnání napsat nezaměstnaný, pokud se chcete vyhnout zbytečným nepříjemnostem.

Kritéria na dovoz potravin jsou přibližně stejná jako na Nový Zéland.

Aktuální informace o Tonze  a o vízové povinnosti najdete na stránkách MZV ČR.

Peníze

Místní měna se nazývá tongánská Paʻanga (TOP). Znak pro Paʻangu je stejný jako pro dolar, a to i v ústní komunikaci, což by vás mohlo hlavně ze začátku zaskočit.  Pro aktuální kurz mrkněte na online převodník:

• TOP / CZK
• TOP / NZD

Pokud rádi přepočítáváte, je mnohem jednodušší přepočítávat na české koruny – krát deset. V tomto případě se ovšem zhrozíte nad cenami, které na Tonze, oproti úrovni žití, panují. Přepočítávání na dolary už je téměř na kalkulačku, ale zároveň vám Tonga nepřijde tak drahá. S porovnáním s cenami na Novém Zélandu se pohybujeme v o něco nižší cenové relaci. Záleží, co, kdy a kde kupujete.

Na Tongu je dobré si přivézt alespoň počáteční hotovost a není problém si ji kdekoliv v bance či směnárně vyměnit či platit v NZD dolarech (například ubytování).

Na Tongatapu, Haʻapai i Vavaʻu není problém vybrat z bankomatu. Pozor částka výběru je limitovaná a poplatek za jeden výběr se pohybuje mezi 15–20 TOP. Pokud se vydáte na menší ostrůvky, pamatujte, že s kartou se tu budete moci leda tak vyfotit.

Pokud nemáte dostatek hotovosti, není to však žádná tragédie. Z ostrova bez lodi neutečete, a není problém zaplatit za ubytování, stravu či aktivity až po příjezdu na hlavní ostrov, kde se nachází bankomat. Doporučujeme se předem zeptat zaměstnanců resortu či rodiny, zda je nutné mít u sebe hotovost předem nebo jestli vás pak odvezou k bankomatu.  

Ubytování

Na Tonze si můžete vybrat z několika druhů ubytování, a to od luxusních hotelů, přes tradiční fale až po kempování ve stanu. Cena se odvíjí od nabízených služeb, lokací ubytování a popularity destinace.

Hotely, vily, lodge

Klasických hotelů, které známe z Evropy, na ostrovech Tonga moc nenajdete. Nejvíce, a to i s dobrým hodnocením, se jich nachází přímo v hlavním městě Nukuʻalofa. Častěji vyhledávané je ubytování v samotných vilách či chatrčích, což ještě stále není v rozumné finanční dostupnosti správného backpackera. Ubytování tohoto typu naleznete například na Booking.com.

Homestay

Rozumnější variantou bývají homestay, což je ubytování v domě místních obyvatel, kdy máte povětšinou svou vlastní ložnici a koupelnu.

Na hlavních ostrovech najdete finančně nejpřijatelnější ubytování v hostelech, které nabízejí soukromé pokoje pro dvě osoby se společnou kuchyní, toaletou, sprchou a společenskou místností. Majitelé buďto bydlí ve stejném domě nebo hned vedle. Ráno vám většinou připraví snídani nebo jejich kuchyně nabízí základní potraviny, často i vajíčka, ze kterých si můžete snídani sami připravit. Ubytování tohoto typu naleznete na Airbnb. Na menších ostrovech je dobré se na ubytování zeptat místních obyvatel či ostatních turistů.

Tradiční fale v místních resortech

Další z variant ubytování jsou tradiční tongánské fale, což jsou chatrče z rákosových a palmových listů, kde je zavedená elektrika, na zemi bambusové či rákosové rohože a uprostřed matrace s moskytiérou.

Resorty na odlehlých ostrovech nabízejí nejčastěji tyto druhy ubytování. Ceny se od sebe velmi liší. Nejlevnější variantou je ubytování v resortech poskytovaných přímo Tongánci.

Pojem resort se na Tonze používá vcelku často, každopádně to nemá nic společného s evropským cihlovým komplexem, který čítá sto luxusních apartmánů s vlastní toaletou a sprchou. Většinou se jedná o rákosové fale či obrovské stany, společné záchody s venkovní sprchou, společnou kuchyni, kde se zároveň vaří i pro hosty, a to vše přímo u pláže pod kokosovými palmami.  Ubytování tohoto typu naleznete např. na Booking.com nebo na oficiálních stránkách Tongy.

Camping

Kempy, jako máme u nás například u Lipna, na Tonze asi jen těžko najdete. Na malých ostrůvcích je možnost si za menší poplatek rozložit stan a kempovat ve stanu. Tato možnost má největší výhodu v tom, že není nutné se předem domlouvat na bydlení, což je na těchto místech a s místními obyvateli trochu složitější.

Pokud chcete co nejvíce ušetřit, zkuste se domluvit s někým z místních, zda je možné si stan rozložit na pláži, u nich na zahradě nebo někde na jejich pozemku.

Spaní pod širákem například v houpací síti je taktéž možné, ale bez moskytiéry se moc nevyspíte.

Pamatujte, že každý pozemek na Tonze někdo vlastní a je dobré se nejprve zeptat, zda tam můžete vstoupit. Jedná se i o pláže, kde po vás mohou chtít peníze za to, že se tam hodinu budete opalovat. Pokud se vám toto stane, není problém slušně odmítnout a posunout se o kousek dál, kde už po vás nikdo nic chtít nebude.

Různé druhy ubytování s aktuální cenou, a mnoho dalších informací, najdete na oficiálních stránkách Tongy.

Orientační ceny v sezóně pro dvě osoby

• Cena za dvoulůžkový pokoj v hostelu: 50–80 TOP
• Cena v levnějším hotelu/motelu/innu – dvoulůžkový pokoj: 80–120 TOP
• Cena ve středně drahém hotelu – dvoulůžkový pokoj: 130–200 TOP
• Cena v dražším hotelu – dvoulůžkový pokoj: 200+ TOP
• Cena ve fale od 45 TOP – většinou ale od 70 TOP

Autorčiny tipy na ubytování

Hafuʻs House na Tongatapu – Nukuʻalofa

Majitelem je zcestovalý hráč ragby z Tongy, který je nejenom úžasným průvodcem, ale i veselým společníkem, který provozuje malý a přátelský hostel asi 20 minut pěšky od centra Nukuʻalofa. Vzhledem k tomu, že patří mezi jedny z nejlevnějších ubytovatelů na Tongatapu, hostil již mnoho Čechů a má rád náš humor.

Taianaʻs Resort na ostrově Uoleva – souostroví Haʻapai

Pokud máte chuť ztratit se na pár dní v ráji, kde vám velryby mávají na pozdrav, tak doporučujeme navštívit ostrov Uoleva. Nejlevnější bydlení široko daleko s možností koupě snídaně, večeře a studeného piva. Po celý den je možné konzumovat jeden kokosový ořech za druhým, a když si získáte majitele, tak i papáju, kterou si tam pěstuje.

Tongánská rodina, která resort provozuje, nabízí i plavání s velrybami za bezkonkurenční ceny. Jednou z velkých výhod je, že není třeba platit si výlet dopředu. Každopádně je lepší se na to hned při rezervaci bydlení přeptat. Cena se pohybuje okolo 300 TOP. Podrobnější informace a možnost rezervace ubytování najdete zde.

Ubytování je lepší si telefonicky nebo emailem předem zajistit, ale stoprocentní jistotu získáte až, když ulehnete na měkké matraci jedné z fale nebo zděných domků, které tam pomalu stavějí.

Recenze na toto ubytování najdete různé. Abyste si pobyt na tomto místě opravdu užili, doporučujeme si něčím naklonit jejího majitele. Každá pomoc vítána, stejně jako kapička něčeho ostřejšího a široký úsměv. Pokud jste si již zarezervovali plavání s velrybami s jinou společností, rozhodně se o tom před nikým z rodiny nezmiňujte.

Jídlo

Pokud patříte ke gurmánům, tak vás nejspíš jednoduchá tongánská kuchyně velmi zklame. Tongánci, jako správní ostrované nic neřeší, na vše mají spoustu času a na nás splašené Evropany působí jako leniví povaleči. Je to ale jen otázka pohledu.

Velký vliv na tongánskou kuchyni mělo otevření krámků s potravinami, převážně asijských prodejců. Namísto čerstvých ryb se začaly používat konzervované, výrobky z bílé mouky, které dobře zasytí nebo čínské nudle, které jsou hned hotové. Bohužel dobré jídlo ošidit nejde a čerstvou rybu konzervovanou nikdy nenahradíte.

Na hlavních ostrovech a turisticky navštěvovaných místech však narazíte i na úžasné restaurace, které vaří z čerstvých potravin nebo na ovocné, zeleninové a rybí trhy, takže není problém si uvařit.

Tongánci rozhodně nejsou vegetariáni a základ jídelníčku tvoří hlavně maso, ryby a mořské plody. V dnešní době se ale více než rybolovu věnují turistickému ruchu a plavání s velrybami. Chytání ryb si schovávají na léto, kdy podle místního rybáře, již není taková zima.

Tradiční feast

Pokud chcete ochutnat tradiční tongánskou kuchyni a zároveň si udělat romantický večer s hudbou, je nejlepší se zúčastnit tradičních hodů, které se každý týden na Tongatapu konají. Koktejly vám mixují rovnou do kokosového ořechu, na stolech jsou ubrusy z listů banánovníku a tančit můžete na parketě z písku. I talíře jsou čistě ekologické. Vyrobené pouze z rozříznutého bambusu.

Hlavní pochoutkou je prasátko pečené na rožni, raw rybí salát se smetanou, bramborový salát z yamů, masová směs balená v taro listech, grilovaná chobotnice, pečená ryba a mořské řasy s čerstvým kokosem. Typickou tongánskou přílohou je taro, které konzistenčně i chuťově připomíná naše bramborové knedlíky, tapioky, sladké brambory nebo yamy. Na závěr se dorazíte sladkou pochoutkou Faikakai – tongánským pudinkem, který nám spíše připomíná sladký smažený chléb.

Potraviny

Nákupu potravin se na Tonze nevyhnete, pokud nemáte bezednou peněženku. Ceny a sortiment potravin vás ovšem nemile zaskočí. Na Tonze je několik druhů míst, kde si můžete nakoupit.

Nejvíce bizarní jsou jakési večerky, které mají otevřeno dlouho do večera, každopádně jejich sortiment je velice slabý. Sušenky, tyčinky, krekry, konzervy, trvanlivé potraviny, základní drogerie a další nutnosti. Přímo na Tongatapu je těchto zamřížovaných krámečků, ve kterých prodávají Asiaté, nespočet. Může vás to ze začátku trochu vyděsit, protože vy přece přilétáte na Přátelské ostrovy, tak proč ty mříže.

Další obchody s potravinami trochu připomínají vietnamské krámy v Čechách. Mimo potravin, samozřejmě, že pouze trvanlivých, tam najdete i jakékoliv jiné harampádí.

Narazit můžete i na pekárnu, kde je na výběr z bílého chleba nebo housek, tří druhů sladkých zákusků a připravených sendvičů, které jsou ovšem vynikající.

Další variantou jsou něco jako malé potraviny pouze denního provozu, kdy přijdete za pultík, vyberete si ze tří sladkých buchet, které připomínají briošky, k tomu si koupíte čtvrtku másla, kousek tamní bábovky s pudinkem, a tím veškerý výběr jídla končí.

Pokud vyznáváte zdravý životní styl, budete muset na Tonze hodně polevit. Omezený sortiment potravin, drahé ovoce i zelenina, ještě že kokosových palem je tu nespočet. Co se nakupování týče, můžete mít pocit, že jste se ocitli tak před padesáti lety v Čechách někde na vesnici.

Nápoje

Zvláštní místo v kultuře Tongánců zaujímá pití nápoje kava kava. Pozor s naší kávou to nemá nic společného. Tento rituální nápoj je možné ochutnat pouze v několika barech především v hlavním městě. Místní křesťanské církve se snaží potírat pití kavy a místní se tímto nařízením v zásadě i řídí.

Nejlepší a nejlevnější způsob jak se dobře hydratovat a obohatit své tělo o spoustu minerálů je pití kokosové vody. Vychlazené kokosy se prodávají na každém rohu a ceny se velmi liší, dle turistických lokalit.

V centru narazíte i na prodejce čerstvých džusů, ale cenově vyjde lépe si dát vychlazené pivo vařené přímo na Tonze. Togna lager vyjde kolem 6–10 TOP.

Orientační ceny

• Například dobrou kávu a anglickou snídani v turistické kavárně si zde vychutnáte za stejné peníze jako na Novém Zélandě, to znamená káva kolem 5 až 6 TOP a snídaně kolem 25 TOP.
• Pokud ale upřednostňujete místní kuchyni, zaplatíte za večeři pro dva  20 TOP.
• Jídlo v dražší restauraci: 35–70 TOP.
• Cena jídla na ulici: 5–15 TOP.
• Cena ovoce a zeleniny se mění dle sezóny a také dle navštěvovaného ostrova. Například na Tongatapu byla cena banánů nepřiměřeně vysoká kolem 1 TOP za jeden banán, protože byly veškeré banánovníky poničené cyklonem Gita. Naopak na Haʻapai byly banány k ubytování zdarma, protože zrovna dozrávaly.
• Cena potravin v obchodě: chleba  3–6 TOP, meloun 4–12 TOP, trs banánů 4–10 TOP, trs rajčat 4–8 TOP.
• Cena pití: voda 2–5 TOP, pivo 6–10 TOP, coca-cola  6–10 TOP, čerstvý kokos 2–4 TOP.
• Holdujete-li mořským plodům, máte hlavně na Tongatapu, nejlepší příležitost ochutnat langustu za bezkonkurenční ceny (50 TOP).
• Další lahůdkou je pečené selátko, které na Haʻapai potkáte běhat i na hlavní silnici, stejně jako slepice s kuřátky a psy. Jídlo v levnější restauraci: 20–30 TOP

Autorčiny tipy

Chef Zero

Jedna z nejlepší restaurací v Nukuʻalofa, kam si můžete zajít na čerstvě připravenou langustu. Veškeré jídlo, které si objednáte, je chuťovým skvostem.

Haʻapai Delight Cafe

Místo s úžasnou kuchyní se skrývá i na ostrově Haʻapai, kde připravují báječné chobotnice i rybky. Dokonce nebyl ani problém nám připravit exotické ovoce, které jsme cestou našli.

Seafood v přístavišti v Nukuʻalofa

V plechové boudě, pouze s nápisem Seafood, najdete levnou restauraci, která připravuje ryby pouze na pár způsobů, ale za bezkonkurenční ceny. Je vyhledávána i místními obyvateli.

Bellavista Cafe and Restaurant

V hlavním městě Neiafu na ostrově Vavaʻu ochutnáte kousek Evropy i Tongy, a to ke všemu ještě s krásným výhledem.

Doprava

Ostrovy království Tonga jsou velmi rozmanité a odlišné. V podstatě nic nelze napsat všeobecně.

Na Tongatapu si můžete půjčit auto, abyste si ostrov pohodlně projeli, na Vavaʻu také, ale v podstatě se můžete spokojit s kolem a na Haʻapai pro vás bude rozvrkané kolo mercedesem a vystačíte si i bez něj. Na Tonze se dá i jednoduše stopovat nebo ještě lépe, se stačí někoho zeptat, kdy jede autobus a oni vás raději rovnou svezou, protože autobusová doprava je zde nevyzpytatelná a jízdní řád je pro nás španělskou vesnicí.

Dost často se vám může stát, že vám někdo zastaví, aniž byste stopovali. Lidé jsou tu velmi přátelští a rádi si s vámi popovídají. Cesta autem s nimi ale bývá dosti zdlouhavá. Ručička na tachometru povětšinu času nepřekročí 50 km/h.

Z letiště do centra

Nejlepší a nejlevnější způsob, jak se dostat do centra či do místa ubytování z letiště, je domluvit se předem s vaším ubytovatelem, aby vás tam vyzvedl. Cena se bude pohybovat okolo 40 TOP, což je o něco levnější než taxi. V tomto případě si ale dejte pozor, komu do auta sedáte. Nechte ho jako první říct vaše jméno, protože se vám, stejně jako mnoha jiným, může stát, že sednete do auta úplně někomu jinému a na konci na vás vybafne částku jednou tak vysokou. Nenechte si zkazit hned první dojmy z Tongy. Autobus na letiště a z letiště nejezdí.

Po ostrově

Nejlepší dopravou po ostrově je půjčit si kolo, které vyjde přibližně na 20 TOP / den. Jedinou nevýhodou této dopravy jsou psi, kteří rádi na kolo útočí, obzvláště v hlavním městě Nukuʻalofa. Méně namáhavou variantou je půjčení si skůtru, ten stojí okolo 50 TOP / den.

Nejjednodušší a nejbezpečnější je půjčení auta. Cena se pohybuje okolo 80–100 TOP / 24 hodin. Upozorňujeme, že půjčovny aut často nemají auta pojištěná, takže pokud nabouráte, oprava jde za vámi. Řídit můžete s mezinárodní řidičským průkazem, který je spolu s českým, dobré mít u sebe.

Na Tongatapu můžete cestovat i autobusem, ale většinou se dostanete jen do nějaké vesničky, odkud pak musíte dál pěšky. Problém je, že z oné vesničky už se taky nemusíte vrátit a pokud ano, tak zase zpět do hlavního města, kde si musíte chytit jiný autobus, který vás doveze o kousek dál, než jste se nacházeli předtím. Pozor, poslední autobusy jezdí do čtyř až pěti hodin. Cena se odvíjí od vzdálenosti kýžené destinace od 1–5 TOP a platí se hotově řidiči při odchodu z autobusu.

Mezi ostrovy

Jsou jen dvě možnosti, jak se přepravovat mezi ostrovy. Ta dražší, neméně dobrodružná cesta, je letět letadlem. Místní letecká společnost Real Tonga využívá menších letadel a především v sezóně je třeba si let koupit několik týdnů dopředu. Na Tonze nemůžete s ničím počítat na sto procent. Čas tu plyne pomalu a veškeré aktivity se točí kolem počasí. Jakmile se změní počasí, letadla nelétají. Rada nad zlato: „Nechávejte si minimálně dvoudenní rezervu.“  letenky se například z Tongatapu na Haʻapai pohybuje okolo 350 TOP.

Druhou variantou, jak se dostat na okolní ostrovy, je využití lodní dopravy. Na malé ostrůvky se dostanete s místními bárkami (pozor na bezpečnost), ale do vzdálenějších souostroví už je třeba jet trajektem. Najít platný jízdní řád, je jako hledat jehlu v kupce sena. Existuje několik společností, které se neřídí řády, ale počasím a stavem lodi. Dvě společnosti mají větší speedboat, kterým se z Tongatapu dostanete za cca 6  hodin na Haʻapai a za cca 9-10 hodin na Vavaʻu. Lístek se pohybuje od 80–160 TOP. Záleží, na jaký ostrov jedete a jakým trajektem. Rychlé trajekty jsou dražší, ty co jezdí přes noc, bývají všeobecně levnější a ještě ušetříte jednu noc za ubytování. V přístavišti je dobré být minimálně hodinu před odjezdem, aby se vám nestalo, že se do lodi již nevejdete.

Orientační ceny

• Autobusová přeprava  1–5 TOP.
• Taxi přeprava z letiště do Nukuʻalofa 40 TOP.
• Půjčení auta na 1 den: cca 80–120 TOP.
• Půjčení skútru na 1 den: cca 50–60 TOP.
• Půjčení kola na den: 20–30 TOP.
• Speed boat mezi Tongatapu a Nukuʻalofa: 110 TOP.

Bezpečnost

Tichomořské ostrovy jsou všeobecně bezpečným místem na zemi. Nemusíte se bát jedovatých hadů ani pavouků. Plavání s velrybami vypadá děsně nebezpečně a určitě se první chvíli bezpečně ani cítit nebudete, ale místní tvrdí, že se nikdy nic nestalo. Problém může nastat, když mládě keporkaka začne dovádět a skákat z vody ven. V tu chvíli je nutné se vzdálit.

Místní obyvatelé jsou přátelští a rozhodně ve vás nevyvolávají pocit nějakého nebezpečí. Jediným problémem mohou být toulaví psi, popřípadě smečky psů a večer otravní komáři.

Pokud trpíte alergiemi, převážně na pyl, je dobré mít s sebou i prášky na alergii. Taktéž doporučujeme prášky na střevní potíže, i když coca-cola je tu běžně k dostání, stejně jako rýže či bílý rohlík. Pokud trpíte na angínu, nachlazení či jiné nemoci, je dobré být vybavený vhodnými léky. Nejenom změna klimatu, ale i klimatizovaná letadla či lodě, vás mohou pěkně potrápit.

Mějte na paměti, že lékárnu zde nenajdete na každém rohu jako v Evropě či na Novém Zélandu. Maximálně jednu, dvě najdete v hlavních městech ostrova Tongatapu a Vava´u. Na ostrově Ha´apai funguje pouze něco jako zdravotní středisko, takže léky na střevní problémy, jsou zde téměř tabu. V nouzi se rozhodně vyplatí poptat se ostatních turistů, zda nemají nějaké zásoby či zajít do jednoho z asijských krámků.

Speciální očkování není třeba. Doporučený je klasický cestovatelský základ žloutenka A, B, břišní tyfus, tetanus.

Voda z kohoutku většinou pitná není. Často se jedná o dešťovou vodu, kterou ale všichni pijí, jen si ji stáčejí přímo z vodních tanků. Na malých ostrovech nemáte šanci si koupit předraženou vodu v lahvi, a tak vám nezbývá, než pít dešťovku. 

Co vás může na Tonze zaskočit

• Tongánské ostrovy jsou vhodné pro rodiny s dětmi, pro páry, které mají chuť užívat si jeden druhého, ale rozhodně zde nečekejte párty na pláži a nabouchané bary bavící se omladinou. Ostrovy jsou romantické, tiché, a když vyčerpáte oněch pár atrakcí a projedete veškeré přírodní krásy, můžete se lehce začít nudit.
• Cenová relace může být další věc, která vás může zaskočit. Pacifické ostrovy jsou všeobecně dražší, trochu vás ovšem může překvapit úroveň žití místních a ceny za ovoce, zeleninu či potraviny v obchodech.
• Jedná se o přátelské ostrovy, ale stejně jako ve všech zemích, tak i na Tonze můžete narazit na lidi, kteří se vás jako cizince budou snažit oškubat. Pozor na taxikáře na letišti.
• Tongánská kuchyně nepatří k těm nejchutnějším na světě a rozhodně nečekejte něco jako thajskou a indonéskou kuchyni. Určitě narazíte na skvělé restaurace, kde připravují úžasné dary moře za rozumné ceny, ale většinou budete překvapeni zvláštními chutěmi místních pokrmů. Pozor na čerstvost potravin!
• Tonga je velmi pobožným místem. Dámy by neměly mít odhalená ramena a kolena. Muži mohou chodit v kraťasech, ale tílko do města nepatří. Opalování bez vrchního dílu plavek neexistuje na městských plážích, kam se chodí koupat místní. Povětšinu času, ale budete na pláži sami, takže vás toto pravidlo nezaskočí.  
• Máte rádi dovolenou přesně naplánovanou? Tak se Tonze raději vyhněte. Tady nic nefunguje podle plánu. Letadla nedodržují letový řád stejně jako trajekty. Autobusy staví na mávnutí ruky nebo na místech, kde si výhodně řidič nakoupí. Ubytování sice můžete mít domluvené dva měsíce dopředu, ale kdo dřív připluje, ten dřív bydlí. Když prší, tak se spí. Když se setmí, tak taky.
• Neděle je slavnostním dnem, který většina Tongánců tráví se svou rodinou v kostele. Obchody i restaurace jsou zavřené. V místech s větší koncentrací turistů pár restaurací otevřených bude.
• Rozhodně nepočítejte s funkční wifi. Pokud ji někde budete mít k dispozici, máte velké štěstí. Pokud si ale koupíte tongánskou SIM kartu s určitým objemem dat, máte poměrně dobrou šanci chytit internet i na odlehlých ostrovech. V podstatě větší než si koupit kousek sýra.

Která místa při objevování ostrovů neopomenout

Anahulu Cave (Tongatapu)

Za menší poplatek se podíváte do nádherné krápníkové jeskyně, kde je možné si i zaplavat v příjemně chladném, sladkovodním, přírodním bazénku.

Mapu ‘A Vaea Blowholes (Tongatapu)

Úžasné místo s jakýmisi přírodními gejzíry, které vytvářejí vlny oceánu.

Výlet na ostrov EUA (Tongatapu)

Ostrov plný nádherných ptáků a krásného šnorchlování. Doporučujeme si zamluvit ubytování několik týdnů dopředu. Na ostrově jsou pouze tři možnosti bydlení.   

Ene’io Botanical Garden Neiafu (Vavaʻu)

Pokud máte rádi zahrady, rozhodně nesmíte minout tu v městečku Neiafu. Milovníci bylinek si zde rozšíří své obzory a gurmáni si pochutnají na typických tongánských pokrmech.

Mt Talau Neiafu (Vavaʻu)

Krásné výhledy do okolí si nenechte ujít krátkým výstupem na kopec Talau.

Co musíte zažít

Tongánské hody (Tongatapu)

Oholei Beach Resort nabízí ve středu a v pátek večer tradiční tongánské hody a zábavu. V ceně vstupného (40-50 TOP) je živá hudba a tradiční taneční představení v nádherné krápníkové jeskyni.

Tongánská mše

Neděle je na Tonze den odpočinku. Již od rána můžete slyšet libé tony nesoucí se z okolních kostelů. Zahalte kolena, ramena, do kapsy hoďte nějaký ten drobák a vyrazte se také podívat. Možná budete mít štěstí a ochutnáte něco z Tongánské kuchyně pečené v peci umu, která se hloubí do země.

Šnorchlování na konci ostrova Foa

Cíp ostrova Foa dělí pouze pár metrů široká laguna, kde se nachází jedno z nejhezčích míst na šnorchlování na Tonze. Laguna se nachází u Matafonua Lodge, kde je možné se i ubytovat či výborně najíst ve zdejší restauraci. Potápění je zde možné pouze při odlivu, jinak je zde silný proud.

Útěk do ráje na ostrov Uoleva

Chcete vědět, jak se cítil Adam a Eva v ráji? Zajeďte si na nedaleký ostrov Uoleva, který se dá za tři hodiny obejít kolem dokola. Liduprázdné pláže, nejúžasnější hvězdné nebe a v období migrujících velryb je zde můžete pozorovat z pláže. Když budete mít štěstí, je možné se ocitnout v jejich blízkosti i na zapůjčeném kajaku.

Půjčení kola

Chcete vidět pravou Tongu? Jak lidé žijí, co pěstují? Půjčete si na Haʻapai kolo a projeďte si oba dva ostrovy. Budete překvapeni, v čem je možné žít a být šťastný.

The swallow Cave (Vavaʻu)

Jedinečná možnost potápění se v přírodní jeskyni s houfy krásných rybek.

Pokud máte chuť vyrazit na zážitkovou dovolenou, vidět tradiční způsob života, ponořit se do krás tropické přírody a porozumět lidem, kteří jsou tak odlišní od nás, neváhejte navštívit Samou. Ostrovy nabízí celoroční léto a teplota oceánu zřídka spadne pod 27 °C. Ať patříte mezi baťůžkáře nebo ty, kteří vyhledávají spíše luxusnější oddych, ostrovy vás jistě nadchnou.

Krásně barevné retro autobusy, hudba v rytmu reggae, čerstvé suroviny, všudypřítomná pobíhající prasátka nebo posedávající či spíše pospávající místní obyvatelé vás obklopí uvolněnou atmosférou a zpomalí na ostrovní tempo. Člověk má pocit, že se tu opravdu zastavil čas. Pláže jsou bílé a voda tak průzračná, že už z letadla máte pocit, že můžete spočítat všechny ryby. A na rozdíl od sousedních států v regionu na turisty téměř nenarazíte.

Samoa se představuje

Nezávislý stát Samoa leží v jižním Pacifiku, cca 4 hodiny letecky z Aucklandu. Skládá se ze dvou velkých a několika malých ostrovů. Pokud letíte z Austrálie nebo Zélandu, přiletíte na letiště Faleolo, které se nachází na menším, avšak administrativně důležitějším ostrově Upolu. Tam také naleznete hlavní a zároveň jediné město Apia.

Ostatní osídlení mají charakter vesnice a také se tak označují. Letiště je situované poměrně daleko od centra dění. Přejet do hlavního města totiž trvá celých 45 minut, zatímco do přístavu, odkud odplouvají lodě směrem na druhý z velkých ostrovů, je to jen 5 minut.

Upolu je sice menší než Savai’i, zato je daleko více obydlený. Upolanů zde žije cca 140 tisíc. Ostrov Savai’i obývá pouze 40 tisíc obyvatel, jeho infrastruktura je méně propracovaná a příroda nedotčenější. Mezi velkými ostrovy jsou dva malé. Na větší z nich, Manono, můžete doplout speciální lodí. Několik dalších malých ostrůvků se nachází východně od Upolu a převážně tam najdete pláže a občas i beach fale rezort – ubytování v tradičních chatrčích.

Samoa je velmi kulturně a nábožensky založená. Křesťanství zde bylo šířeno západními misionáři od první třetiny 19. století. Kostely jsou dominantami vesnic a také často jediné bytelně zděné či patrové budovy v okolí. V každé vesnici je kostelů několik a patří k různým směrům a odnožím křesťanství. Na začátku předešlého století se Samoa ocitla pod správou Německa a jedním z pozitivních počinů období kolonizace bylo, že zde byly vybudovány pivovary. Kuriozitou tedy je, že místní pivo není až tak odlišné od toho našeho.

Po první světové válce se území dostalo pod vedení Nového Zélandu a od té doby je jeho vliv na zdejší prostředí silně viditelný. Přestože je Samoa od roku 1962 nezávislým státem, je zcela finančně závislá na svých západních kontaktech.Obyčejní Samojci tento fakt vůbec neřeší. Jsou na nezávislost velmi pyšní a svou státní hrdost se snaží dávat najevo při rozličných příležitostech. O bouřlivosti oslav nezávislosti netřeba dlouho rozmlouvat. Mnoho produktů a surovin má v názvu jazyka země přízvisko samojský a téměř každý prodejce nebo taxikář vám bude říkat, jak krásná Samoa je.

Anglicky se převážně domluvíte. Angličtina je sice úředním jazykem, ale značná část populace ji neovládá. Můžete se však spolehnout, že každý zná pár vět typu „odkud jste?“, „jak dlouho zůstanete?“, „Samoa je nádherná, že?“. Ti, kdo anglicky mluví dobře, většinou žili v zahraničí nebo mají mimo zemi příbuzné.

Ostrovy jsou vulkanického původu a právě proto je voda tak neuvěřitelně průzračná. Zároveň písčitých pláží není tolik, kolik by jeden mohl očekávat. Pobřeží jsou často kamenitá nebo lávová. O to víc kontrastuje bělostný písek a neonově tyrkysová barva oceánu. Vnitrozemí se skládá z tropického pralesa a žije v něm zlomek obyvatelstva. Většina sídel je vystavena podél pobřeží ostrovů. U oceánu je také příjemněji díky vánku, který pěkně pročistí leckdy nesnesitelné a hlavně vlhké horko.

Pokud se chystáte na aktivní turistiku, je dobrou volbou půjčení kola. Přeci jen je tu trekování téměř neprobádaná oblast a o turistickém značení zde nemůže být řeč. Kvůli absenci ukazatelů je někdy potíž najít i základní přírodní atrakce, přičemž na Google Maps a jiné podobné aplikací se nedá kvůli nedostatečnému pokrytí sítě už vůbec spoléhat.

Co vše se o Samoa v tomto průvodci dozvíte?

• Kdy je vhodné se na Samou vydat a proč zrovna v tuhle dobu
• Jak se na Samou dostanu
• Víza a podmínky vstupu
• Peníze
• Ubytování
• Jídlo
• Doprava
• Bezpečnost
• Co je na Samoe jinak
• Fa’a Samoa – samojský způsob života
• Která místa při objevování ostrovů neopomenout
• Co musíte zažít
• Tipy a triky

Kdy se na Samou vydat

Turistická sezóna začíná v podstatě v době, kdy se počasí na Novém Zélandu a v Austrálii ochlazuje, tedy přibližně od března. Trvá do konce října a tomu jsou také přizpůsobené ceny letenek i ubytování. Období od listopadu do února je tzv. obdobím dešťů, avšak se současným dopadem klimatických změn může pršet stejně často v prosinci jako například v červnu. Je více pravděpodobné, že na vaší dovolené budete mít právě v tomto čase více oblačných dní.

V období dešťů je také tepleji, avšak neznatelně (cca o 3-5 °C) a mohou se objevit tropické cyklóny (poslední v únoru 2018). Každopádně se období dešťů na Samoe výrazně odlišuje od toho v jihovýchodní Asii, kde opravdu prší hojně a téměř každý den. Zde většinou zaprší a za chvíli je opět hezky. Museli byste mít velkou smůlu, aby vám propršely čtyři dny v kuse. A pokud ano, buďte si jisti, že další čtyři dny budete mít azuro.

Advent a vánoční svátky jsou časem, kdy na ostrovy a především na Savai’i přijíždí Samojci žijící v zahraničí a zároveň je to také období svateb a jmenování nových vysokých funkcí ve vesnicích (matai – stařešinů). Může se stát, že rezorty budou plně obsazené a lodě či automobily beznadějně zarezervované. Také ceny letenek vystoupají na své roční maximum. Pokud se chystáte přijet právě během svátků, je třeba vše zařídit dopředu.

Kromě prosince je nejpopulárnější turistická sezóna v červnu, červenci a srpnu, avšak je třeba se smířit s tím, že ostrovy a především pláže po tuto dobu ztrácejí svůj liduprázdný šarm. Pokud vyhledáváte soukromí, klid a chcete si opravdu užít pozornost místních obyvatel, je vhodné vycestovat během první a poslední třetiny roku. To si můžete být jisti, že ve vybraném rezortu budete téměř sami a ceny ubytování budou o mnoho levnější.

Jak se na Samou dostat

Možnosti dopravy na ostrovy jsou především letecké. Přímé lety jsou zavedeny z Aucklandu, Sydney, Nadi (Fidži) a menší letadélko léta pravidelně i z Tongatapu (Tonga). Pravidelné lodní spojení má Samoa s Americkou Samoou a Tokelau. Samoa na konci roku 2017 uvedla na trh vlastní leteckou společnost Samoa Airways, která má srovnatelné ceny, avšak kvalitou za Air New Zealand, fidžijskými aerolinkami i Virgin Australia značně zaostává.

Všechny zmíněné aerolinky mívají během roku akce, kdy prodávají zvýhodněné letenky. Klíčem pro nákup výhodné letenky je, poptat ji měsíce dopředu. Půl roku předem můžete zpáteční letenku z Aucklandu koupit v akci i za 350 – 400 NZD vč. odbaveného zavazadla. Dobrá cena při nákupu blíže odletu na hlavní sezonu je okolo 550 – 600 NZD. Pro vyhledávání nejlevnějších variant pro termíny vaší cesty nám pošlete poptávku.

Tip CZECHKiwis: Mnohdy máme možnost výhodně zkombinovat letenku na Samou s kratším pobytem na Fiji. Můžete tak prozkoumat obě pacifická souostroví! Pokud vás tato varianta zaujala, zmiňte to v poptávce.

Víza a podmínky vstupu

Čeští turisté po vyplnění příletového formuláře automaticky obdrží bezplatné turistické vízum platné na dva měsíce. Obvykle je třeba již v destinaci, kde nastupujete do letadla na Samou, doložit zpáteční letenku a mít platný pas ještě 6 měsíců po plánovaném opuštění země. Někdy vás dokonce prověří, že po příletu z dovolené budete mít platné vízum do návratové destinace.

V příletovém formuláři je třeba nezapomenout vyplnit místo pobytu na Samoe (hotel/rezort) – spontánní dobrodruzi nejsou většinou pochopeni. Také se nedoporučuje vyplňovat v kolonce zaměstnání „nezaměstnaný“, jelikož to na imigrační úředníky působí podivně a po příletu může tato zdánlivá drobnost činit potíže.

Na rozdíl od Nového Zélandu je limit pro dovoz alkoholu pouze 2 litry. Kritéria pro dovoz potravin jsou ale přibližně stejná jako pro Nový Zéland.

Turistické vízum lze po podání žádosti na ministerstvu v hlavním městě za určitý poplatek prodloužit opět o dva měsíce. Nedoporučujeme však toto řešit na poslední chvíli, protože je pravděpodobné, že úřady nebudou nakloněny. Pokud i přes to žádost přijmou, čekejte, že vyřízení žádosti zabere několik týdnů a proto hrozí, že se ocitnete v zemi bez povolení k pobytu.

Vyřízení pracovních víz je obvykle velmi komplikované a nákladné a obyčejně se neobejde bez sponzorských zaručení místního zaměstnavatele. Což v praxi znamená, že zaměstnavatel musí napsat několik žádostí na ministerstva, podepsat sponsorship agreement a udat dobrý důvod, proč dává přednost cizinci před lokální pracovní silou.

Alternativou může být založení vlastního byznysu. V tom případě ale počítejte s četným shromažďováním dokumentů a notnou dávkou trpělivosti, protože celý proces může trvat i rok. Úřady pracují pomalu a úředníci jsou, překvapivě jako všude na světě, neochotní.

Dobrovolnictví je pro Samou ještě stále novinkou. Známé portály pro dobrovolníky tu nemají úspěch a většinou je to spíše o dohodě na místě. Je však několik málo míst, kde dobrovolníky pravidelně vítají. Provozovatelé mají zkušenosti ze zahraničí anebo jsou zařízení přímo vedena Zélanďany nebo Australany. Samojci tento koncept v zásadě nechápou a nerozumí tomu, proč by někdo chtěl pracovat bez finanční odměny. Každopádně je lepší, pokud si Wwoofing zajistíte s předstihem a bohužel ani potom na dohodu nelze stoprocentně spoléhat.

Aktuální informace souostroví Samoa a o vízové povinnosti najdete na stránkách MZV ČR.

Peníze

Místní měnou je samojská tala (WST). Název je odvozen od slova dolar („da-la“/„ta-la“) a tak se nedivte, pokud vám místní řeknou, že něco stojí x dolarů. Myslí tím taly a chtějí vám ulehčit porozumění. Také znak pro talu je stejný jako pro dolar. Po propadu zélandského dolaru v roce 2017 se kurz samojské taly a zélandského dolaru pohybuje cca 1 NZD = 1,7 WST až 2 WST. Vztah k české koruně pak 1 WST = 8 až 10 CZK.

Na Samou si můžete dovézt zélandské, australské nebo americké dolary a ve směnárně nebo v bance vám je bez problému vymění. Výběry z bankomatů obvykle zahrnují jednorázový poplatek 15-20 WST. Bankomaty lze najít na letišti, v blízkosti letiště v hotelu Sheraton, v hlavním městě Apia a v přístavním městě Salelologa na ostrově Savai’i. Na Savai’i také ve vesnici Tuasivi na východě a Manase na severu ostrova. Banky (ANZ a BSP) a směnárny jsou pouze v hlavním městě a ve městě Salelologa na ostrově Savai’i. Ne vždy jsou ale bankomaty funkční a někdy přijímají jenom místní kreditní/EFTPOS karty.

Kartou/EFTPOS lze na Samoe platit omezeně. Zatímco v Apii je celkem běžné zaplatit nákup v supermarketu bezhotovostně, ve vesnicích je to téměř nemožné, spíše výjimečné. Pro představu – v supermarketu Frankie (jeden z největších potravinových řetězců) v Apii se nad tím vůbec nikdo nepozastaví, ve stejném supermarketu na druhém ostrově to nelze, ačkoliv disponují stejným platebním terminálem. Proto je dobré u sebe mít hotovost, nejlépe v menších bankovkách.

Na stotalovou bankovku vám v malých vesnicích rozmění málokdo a někdy budete mít potíž v malém krámku rozměnit i padesátitalovku. Všeobecně je u stánků u silnice prodávajících zeleninu a ovoce nebo v autobusech lepší platit přesně.

Ceny tu působí rozporuplně. Celkově je tu určitě levněji než na Fidži, zároveň Pacifik všeobecně není vůbec levnou destinací. Lokálně pěstované zdroje jsou levné (na příklad koš papáj dostanete celoročně za 10 tala), ale pokud si budete chtít koupit pomeranč z dovozu nebo třeba sýr, pravděpodobně zaplatíte víc, než v zemi, odkud byl dovezen. Mléčné výrobky se na Samoe nevyrábí a tak pokud si je chcete dopřát i na dovolené, budete si muset připlatit. Stravovat lokálně, sezónně a čerstvě, není drahé.

Samoa jako taková není tak turisticky vyspělá jako některé jiné ostrovy v Pacifiku, které mají za sebou desetiletí zkušeností s turismem. Lidé tu obecně nemají obchodního ducha a často se snaží jednorázově turisty „natáhnout“, proto si ověřte cenu ještě před koupí nebo se dohodněte dopředu.

Turističtější oblasti jsou na Samoe pouze dvě – na Upolu je to nejvýchodnější cíp na jihu ostrova zvaný Lalomanu a na Savai’i je to severní vesnice Manase. Tam počítejte s vyššími cenami. Všeobecně také platí, že Savai’i je levnější než Upolu.

Ceny za ubytování podléhají sezóně – turistické. Stejně tak ovoce a zelenina – ta zase sezónnosti podnebí a vegetace. Ceny za dopravu, jídlo v restauracích i atrakce jsou celoročně stejné.

Vyjednávat o ceně rozhodně nikdy neuškodí, ale netlačte při tom na pilu. Pokud plánujete návštěvu ve větší skupině, vyplatí se trvat na snížení ceny. Stejně tak si vyžádejte speciální cenu, pokud někde chcete setrvat delší dobu, nebo si na delší dobu něco pronajmout. Větší slevy kromě množstevních nebo dlouhodobých ale nečekejte. Slevové kupóny jsou k dostání v průvodci Jason’s, ale většinou se týkají právě dlouhodobějších nebo množstevních položek.

Ubytování

Hotely a hostely

Na Samoe najdete několik kategorií ubytování – nejčastěji hostely, hotely, motely a beach fale. Hostely jsou především v Apii a není jich moc, ale pokud hledáte nejlevnější ubytování s převážně mladým osazenstvem, tak jsou dobrou volbou. Hotelů je na Samoe více než dost a to od těch se spíše podprůměrnou kvalitou až po pětihvězdičkové.

Zde je moudřejší zvolit spíše inn (soukromé ubytování v rámci domu nebo bydliště majitelů) nebo uzavřený bungalov než levnější hotel, který bude stále dražší než předchozí zmiňované a pravděpodobně budete častěji zklamáni. Průměrné hotely často nedisponují bazénem a nadprůměrné jsou cenově o dost dražší. Tyto dražší se ale rámcově přibližují tomu, na co jsme zvyklí například z dovolených v hotelech u Středozemního moře.

Ne v každém ubytovacím zařízení poteče teplá voda a bude na místě bar nebo restaurace, proto pokud takové zázemí očekáváte, zjistěte si tyto informace o zařízení dopředu. Motelů není na Samoe mnoho asi právě vzhledem k velikosti ostrovů. Zkrátka nejsou pro motoristy nutné. Každopádně jich zde pár také naleznete, ale kvalitou nejsou nijak oslňující.

Tradiční samojská fale

Říká se, že pokud jste nespali v samojské tradiční fale – chatrči z dřevěných kmenů, se střechou z palmových listů a roletami pevně spletenými z palmového listí, jako byste na Samoe ani nebyli. Před příchodem silnějšího západního vlivu byl tento druh staveb pro domy místních tím jediným. Ještě dnes fale Samoa vlastní většina obyvatelstva, ale k nim rychle přibývají i dřevěné a zděné domky.

Fale poskytují jedno z nejlevnějších ubytování a jejich velkou výhodou je, že mají nejlepší lokaci. Většinou se nacházejí na pláži přímo u moře a tak se můžete kochat krásnými výhledy z postele a usínat za zvuku oceánu, který omývá písek hned pod vámi. Dalším nesporným plus je, že nabízejí v rámci ubytování snídani a večeři v ceně.

Nejlevnější jsou tzv. otevřené fale – open fale, fale Samoa. Dražší variantou jsou uzavřené – enclosed fale, které mají stěny a někdy disponují i větrákem. Všechny rezorty provozující fale by vám měly poskytnout zdarma moskytiéru a podlahu podestlat rohožemi. Některé fale mají i postelové rámy, jinde vám přichystají matrace. Většina má zavedenou elektřinu pro noční svícení a leckde najdete i zásuvky.

Homestay

Poslední dobou se také objevuje více možností ubytování přes Airbnb, ale klasické ubytování v bydlišti místních čekejte nejčastěji v okolí Apie. Mnohdy se přes Airbnb hlásí i klasické hostely, motely a beach fale rezorty.

Pokud vás někdo místní pozve přenocovat k jeho rodině, ostražitost je na místě. Před dvěma dekádami to ještě často bývalo jednou možností, jak se ubytovat, ale doby se změnily. Také tehdy však bylo běžné za tuto službu platit. Počítejte s tím, že pokud se rozhodnete nabídku místního přijmout, nebude to zadarmo a bude pro vás a váš budoucí pobyt u rodiny příjemnější si tuto stránku věci ujasnit dopředu.

Pokud však budete mít štěstí a natrefíte na poctivého a milého člověka, otevřou se vám dveře do tajů samojské rodiny, tradiční přípravy jídel, řemesel a komplexního společenského řádu. Ne každý ale takový bohužel je a mezi „nabízeči“ se vyskytují i mnozí zlodějíčci prahnoucí jen po vaší peněžence.

Wild camping

Kempy tu na ostrovech neexistují, a pokud si přivezete stan, budete absolutní raritou. Vyjednat s někým místo přespání ve stanu stojí za to jen tehdy, pokud máte sociální a dobrodružnou povahu. Zde je důležité zmínit, že veškerá země – prales, trávník, cesta a dokonce i pláž někomu patří a tak si nemůžete rozdělat stan tam, kde vám to připadá nejhezčí. Můžete se ale zeptat v nejbližším domě, jestli jim to bude vadit a jaký poplatek za pronájem plácku pro váš stan očekávají.

Je také dobré si zjistit co nejvíce informací o místě, kde chcete přespat. Např. pokud se jedná o pláž nebo se místo nachází blízko oceánu, tak jak vysoký bude příliv, kudy se vydat v případě tsunami anebo zda v poslední době v noci bývají tak silné větry, že by na vás mohla spadnout třeba větev.

Pokud se rozhodnete o přespání ve vnitrozemí, tak zkontrolujte je-li v blízkosti nějaká stojatá voda, kde by se mohli rozmnožovat komáři, dejte si pozor na vosí a sršní hnízda, případně se poohlédněte po stopách po stonožkách nebo po velkých dírách v zemi, abyste neměli šok, až v noci potkáte obrovského kokosového kraba.

Orientační ceny

• Cena za dvoulůžkový pokoj v hostelu: 80 – 150 WST.
• Cena v levnějším hotelu/motelu/innu – dvoulůžkový pokoj: 120 – 200 WST.
• Cena ve středně drahém hotelu – dvoulůžkový pokoj: 200 – 300 WST.
• Cena v dražším hotelu – dvoulůžkový pokoj: 400+ WST.
• Otevřená beach fale (fale Samoa) vč. polopenze: 70 – 100 WST za noc a osobu v sezóně, 50 – 70 WST za noc a osobu mimo sezónu. Ceny nad 100 WST jsou přehnané anebo rezort nabízí něco mimořádného – např. tříchodová večeře, fiafia night v ceně, apod.

Ceny si můžete přepočítat např. na tomto online převodníku měny.

CZECHKiwis tipy

• Pokud se ocitnete v zóně, kde je více beach fale rezortů vedle sebe (Lalomanu, Manase), projděte si každý z rezortů, porovnejte dle svých preferencí a informujte se o cenách, případně pořádaných kulturních akcích. S největší pravděpodobností budou ceny podle ceníku nebo nadsazeny, ale díky vašemu přehledu o cenách a konkurenci můžete srazit cenu níže.
• Ceny na rezervačních portálech – Booking.com apod. bývají vyšší než při osobní rezervaci nebo rezervaci po telefonu a v samojských talách. Rezervujte si raději po telefonu, emailu nebo se zajděte osobně zeptat na cenu ve WST, abyste zbytečně netratili.
• Potřebujete-li přespat v Apii za minimum peněz, zvolte Olivias Accommodation. Cenově nejdostupnější backpacker je zároveň tím nejpopulárnějším. Určitě zde nebudete sami. Dvoulůžkový pokoj vyjde na 80 WST. Dorm na 40 WST. Sprcha a záchod je na pokoji a pokud budete potřebovat poradit, při ruce vám bude vždy usměvavá zaměstnankyně Lucy. Jestliže nespěcháte, chcete i v Apii pobýt spíše v přírodě a máte vlastní vozidlo (nebo vám nevadí se spolehnout na jednorázový neflexibilní shuttle), přespěte v horách v Eco Lodge u kdysi slavného zpěváka Davida Parkera. Velmi levné ubytování, neuvěřitelné výhledy a fascinující zpěv ptáků dají zapomenout i velmi špatně značené a krkolomné cestě vzhůru po bahnitém terénu.
• Chcete-li zažít přenocování uprostřed přírody s dotekem tradiční kultury, zvolte beach fale. Pokud se chcete vyhnout hluku a jedete v sezóně, upřednostněte ojedinělé beach fale rezorty před těmi, kterých je v oblasti hodně. Máte-li chuť na opravdu málo turistů a zvědavé místní, vyrazte na ostrov Manono. A pokud patříte mezi ty, kteří mají touhu zažít něco jiného, ale přeci jen mají rezervovaný vztah k ještěrkám a jiným drobným živočichům, zvolte uzavřené fale. Naše oblíbené beach fale jsou Satuiatua na ostrově Savai’i, ale samozřejmě nejraději spíme doma v Lauiula beach fale.
• Jste-li náročnější, doporučujeme strávit noc v hotelovém rezortu Le Lagoto ve vesnici Fagamalo na ostrově Savai’i. Tradiční se velmi originálně mísí s moderním nejen ve všech detailech architektury, ale i kuchyně je skvostná. A pokud vyhledáváte vrchol luxusu a nevadí vám si výrazně připlatit, zvolte hotel Sheraton sousedící s letištěm nebo uměle vybudovaný ostrůvek s hotelovým rezortem Taumeasina v Apii.

Jídlo

Místní kuchyně je rozmanitá a odráží se v ní několik vlivů – tradiční ostrovní pacifické, asijské i indické. Proto se za nejčastěji dostupné „samojské“ pokrmy považuje i kari nebo chop suey.

Typické pokrmy

Samojci milují maso, smažené pokrmy a velmi slazené bublinkové nápoje. Je běžné potkat spokojeného místního nejčastěji při konzumaci barbecue a chipsů zapíjených lokální variantou bublinkového nealka – různobarevným taxi drinkem. Typickými tradičními surovinami jsou ale taro (hlízy podobné bramborám, ale větší a hutnější), taro listy, ulu – chlebovník, kokosový krém vyráběný ručním vymačkáváním z čerstvě nakrouhaných kokosů, banány jak slané tak na sladko, všemožné druhy ovoce a zeleniny včetně těch exotických, vepřové a kuřecí maso nebo čerstvé ryby, krabi, humři, škeble, šneci a jiné dary moře. Vaří se také hojně z dovážených brambor nebo rýže.

Pokud budete mít štěstí a na ostrovech strávíte neděli, můžete při brzkém ránu ve vzduchu ucítit všudypřítomné přípravy na oběd. Po zapálení kokosových slupek, které slouží k nažhavení lávových kamenů, se do podomácku vyrobené venkovní pece vkládají tara, ulu, palusami (mladé taro listy plněné kokosovým krémem), u rodin čítající rybáře i mořské plody a bohatších rodin maso. Vše se zakrývá banánovými listy a nechává několik hodin v ohni. Pokrm se nazývá umu – podle venkovní pece, v které se dělá a rozhodně stojí za to vyzkoušet.

Čerstvé ovoce

Krásně sladké ovoce roste na každém rohu a často se prodává i u cest. Z nejběžněji dostupného jmenujme papáju, banány, kokos, ale i meloun, ananas, mango, citron nebo liči. Pro nás exotičtější druhy jsou kupříkladu vii, karambola, sasalapa, takže na ně narazíte, neváhejte ochutnat. Jablka a pomeranče jsou dováženým zbožím a tak si za jejich koupi připlatíte.

Snídaně

Snídaně se skládají nejčastěji z tropického ovoce a tousty s vajíčky nebo párky. Dostanete-li samojské banánové palačinky, banánový nebo ananasový koláč či čokoládovou rýži – koko laisa, jásejte. Takto totiž snídají v tradičních samojských rodinách.

Jediným výrobcem zmrzliny je firma Uncle Johnny. K dostání jsou velké kopečky fluorescenčních barev, které mají k ovoci daleko, ale v horkém dni osvěží. Na několika místech vám vedle místní varianty nabídnou i kopeček dovozové zélandské Tip topky.

Nápoje

Lokální nápoje, na které jsou Samojci hrdi, se točí převážně okolo těch alkoholických – pivo, voňavá kokosová vodka zvaná niu voka a nově i vyráběné sladké alkoholické drinky. Výjimkou je toto nealko trio – ‘ava, koko Samoa a niu.

Nejprve ale k prvně uvedeným. Jsou zde dva pivovary – Taula a Vailima. Doporučujeme vyzkoušet obě značky včetně vysokoprocentních typů. U Tauly je to Taula Strong a u konkurence Vailima Export Lager. Pokud chcete méně kalorické pivo, sáhněte po výrobku Vailima Pure. Máte li chuť vyzkoušet méně tradiční, dejte si pivo Manutagi s pšeničnější chutí a citrusovým nádechem.

Voku naleznete ve všech větších i menších krámcích, většinou v plastových lahvích, pro náročné dosahující až do objemu 4 litrů. Nejlepší je vychlazená a jestliže neholdujete tvrdému alkoholu, dá se smíchat s vodou z čerstvě oloupaného mladého kokosu a neztratit nic ze své jedinečnosti.

V posledních letech jsou novinkami na trhu sladké alkoholické nápoje – např. Moni (sladší cider) nebo Sili (s chutí připomínající bourbon and coke). ‘Ava, koko Samoa a niu jsou těsně spjaty se zdejší kulturou.

‘Ava, v regionu známá také jako kava, je rituálním nápojem a navozuje s většími dávkami relaxační pocit až změněné stavy vědomí. Slazený nápoj připravovaný z pražených bobů kakaovníku se jmenuje koko Samoa. Zatoužíte-li si koupit toto podomácku zpracované kakao, z čehož je nápoj připravovaný, naleznete ho u cest a v obchůdcích zabalené v nevzhledných polystyrenových kelímcích. Toto kakao je hořké, ale výborné na pečení nebo jen tak k zakousnutí. A je také velmi zdravé. Niu jsou mladé po oloupání ze zelené slupky světlé kokosy, které jsou báječné na pití. Dodají vám potřebné elektrolyty a ve vlhkém horku krásně hydratují.

Potraviny

Na Samou se dováží stále více potravin původem z Činy a USA a bohužel jejich snadný nákup ovlivňuje i stravovací zvyky místních. To, co je pro nás ideálem – vypěstovat si vlastní zeleninu, odchytit bio kuře ze zahrádky a z oceánu si vylovit rybu, poukazuje na nižší status rodiny, která si nemůže dovolit koupit třeba zalévací nudle. Paradoxně se chudí stravují zdravěji a země se dostává na přední příčky v obezitě a cukrovce celosvětových žebříčků.

Obchody se vyskytují na ostrovech hojně. Kromě hlavního města, vesnice Utuali’i a na Savai‘i měst Salelology a Tuasivi, supermarket ale nenaleznete. Zbytek obchůdků tvoří malé rodinné stánky s dřevěnými okny připomínající budky. V každé vesnici je jich hned několik, přestože sortiment není široký. Většinou mají jen mouku, cukr, chleba, chipsy, instantní polévky, konzervy, dráty do sekačky a jiné domácí potřeby a některé i pití. Většina umožňuje dobít kredit na oba operátory. Zeleninu a ovoce můžete koupit na tržišti nebo u cesty.

Orientační ceny

• Jídlo v levnější restauraci: 15 – 30 WST.
• Jídlo v dražší restauraci: 50 – 100 WST.
• Cena jídla na ulici: 5 – 10 WST.
• Cena potravin v obchodě (nejčastěji prodávané položky): ovoce/zelenina 5 – 10 WST, konzervovaný tuňák 5 WST, chipsy 2 – 5 WST, instantní polévka 3 – 5 WST, chleba 2 WST, sušenky 5 – 10 WST, lavalava 10 – 15 WST.
• Cena pití: voda 3 – 5 WST, pivo 5 – 10 WST, víno 10 – 15 WST sklenička, v obchodě 20 – 80 WST láhev (veškeré importované).

Ceny si můžete přepočítat např. na tomto online převodníku měny.

CZECHKiwis tipy

• Máte-li vřelý vztah k masu, doporučujeme vyzkoušet prasátko pečené v banánových listech na lávových kamenech, kuře z domácího chovu dělané na jakýkoliv způsob anebo steak ze žlutoploutvého tuňáka v kokosovém krému.
• Pokud maso nemusíte, ochutnejte palusami a nebo jakékoliv zeleninové směsi. Lokální produkce obsahuje množství lilku, okurek, zelí bok choy nebo třeba krásně dlouhých zelených fazolek a dýně.
• Zkuste syrovou rybu. Přes prvotní zvláštní dojem vás jistě okouzlí. Místní varianty příprav jsou oka, poke nebo sashimi. Nejvybranější vyfiletované kousky ryby smíchané se sezamovým olejem, zázvorem, česnekem, chilli a sojovou omáčkou tvoří poke a ty s okurkou, cibulí, limetkou, kokosovým krémem a někdy i rajčaty a chilli se nazývají oka. Vzhledem k horku a místním podmínkám dbejte na to, abyste si tuto dobrotu objednali tam, kde si dovedete představit, že ji dělají z čerstvých surovin.
• Poprvé na taro opatrně. Pokud jste ho ještě nikdy nevyzkoušeli, poprvé to nepřehánějte a jezte s rozmyslem. Je dost specifické a mnoho lidí na trpí alergiemi – to platí i pro tarové listy. Většinou se projeví svrběním jazyka a mírným otékáním obličeje, což většinou spraví jakákoliv antihistaminika..
• Chcete-li zkusit samojské varianty pochutin a snacků, nevynechejte banana nebo taro chipsy, knedlíčky plněné vepřovým masem – keke pua’a, nebo třeba samojskou chilli omáčku.
• Zkuste něco z exportu – ze Samoy se vyváží čokoláda značky Koko loa vyráběná právě z ostrovních kakaovníků, mletá káva (od značky CCK), zahraničně oceňovaný nápoj z divoké kurkumy (wild turmeric nebo ago) a spoustu dalšího. Největší výběr tohoto sortimentu najdete v obchodě Lucky Foodtown v Apii nebo na letišti.
• Zjistěte si, do jaké sezóny jste právě přijeli a dejte se do ochutnávání. Sezónu manga střídá avokádo, ananas, liči, zázvor anebo okra. Nejen, že potraviny budou levnější, ale bude jich hodně a můžete si být jisti čerstvostí.
• Máte-li speciální požadavky na stravu, vysvětlete v rezortu, co přesně všechno nejíte. Slova jako jsou vegetarián, vegan nebo celiak nejsou běžné a tak je třeba kuchaři vyjmenovat, co přesně jíst nemůžete. Suroviny na ostrovech jsou neuvěřitelně rozmanité a tak se i vegan výborně nají, pokud narazí na to správné restaurační zařízení. Na mnoha místech však vaří konzervativně a nedokáží si představit, jak by mohli jídlo například bez masa nebo mouky, obměnit.
• Mimo špičkové restaurace a restaurační podniky málokdy narazíte na kuchaře detailistu. Jídla tudíž mohu být neslaná nebo nedovařená a tak se nestyďte požádat o dochucení nebo úpravu jídla.
• Na ulici kromě Apie a Salelology restaurace nenajdete. Zařízení jsou většinou v hotelových/beach fale rezortech či po cestě narazíte na stánek s barbecue.

Doprava

Z letiště

Po ostrovech se dá dopravovat různě, záleží jen na tom, co preferujete. Z letiště, které je dosti vzdálené od Apie je možné využít taxi, která jsou vždy před výstupní halou připravena, či domluvit shuttle přes turistické centrum nebo pokud přiletíte v rozumnou dopolední až brzkou odpolední dobu, zkusit odchytit autobus na hlavní silnici.

Po ostrově

Autobusy

Pokud vám nevadí strávit více času na cestě, jste flexibilní a chcete dát přednost nižším nákladům před pohodlím, zvolte autobus. Autobusová doprava je pro mnohé místní jedinou možností a tak je vcelku propracovaná a pro potřeby cestovatele dostačující. Abyste se vždy dostali kam potřebujete, musíte mít relevantní informace.

Cestujte ráno či dopoledne a od člověka, který daný spoj také využívá si zjistěte pravděpodobný čas odjezdu. Ti, kteří autobusem nejezdí, pouze bydlí v dané lokalitě, často tápou a mohou vám nevědomky poradit špatně. To potom může způsobit, že si počkáte na další spoj i několik hodin či do druhého dne. V neděli a večer autobusy téměř nejezdí, nebo jezdí jen kostelní či bingo speciál, a tudíž na ně nelze spoléhat. Autobusy do přístavu na obou ostrovech jezdí tak, aby do cíle přijely hodinu před odjezdem lodi.

Trasa autobusů je jednoduchá – spojuje vesnice s centrálním městem, ke kterému náleží – na Upolu se jedná o Apii a na Savai’i je to Salelologa. A tak brázdí silnice jednou až nesčetněkrát denně tam a zpět v závislosti na vzdálenosti vesnice od daného centra. Bohatší vesnice vlastní autobusů několik. Autobusy poznáte snadno a často je dříve slyšíte, než vidíte. Jsou pestře barevné, doma vyráběné, se zabudovanými reproduktory a často i originálními nápisy. Tyto typově starší a hojněji zastoupené autobusy obsahují 15 lavic.

Poté existují méně časté zato noblesnější typy ve tvaru kvádru a polstrovanými sedačkami. Zasedací pořádek je pevně daný, ale pro turisty neplatí a tak si můžete sednout, kam se vám zlíbí, případně vám asistent řidiče ukáže. Autobusové zastávky stejně jako jízdní řád nečekejte. Až budete chtít jet, počkejte si u hlavní silnice a zamávejte, autobus zastaví.

Autobusové nádraží je v Apii za bleším trhem a další centrální zastávku naleznete u hlavního trhu Fugalei z jižní strany vedle skladu obchodu Bluebird. V Salelolonze u hlavního trhu. Až budete chtít vystoupit, zatahejte za provázek u stropu nebo zaklepejte mincí o sklo, případně můžete i zatleskat. Platí se při výstupu a nejlépe mincemi.

Taxi

Na obou velkých ostrovech je běžné cestovat taxíkem. Je to samozřejmě nákladnější než autobus, ale pokud si nechcete pronajmout auto nebo skútr, jde o vhodnou variantu. Taxi vás zaveze kamkoliv a všude je aut i řidičů požehnaně. Taxi využijete pravdpodobně v neděli nebo večer.

Řidiči často své ceny zvláště u turistů nadsazují a tak se nezdráhejte požádat o ceník, který dle zákona musí každý řidič mít u sebe. Nebo předejděte hádkám u placení tím, že se hned před jízdou dohodnete na částce za přepravu.

Často řidiči nabízejí i celodenní služby kolem Upolu nebo Savai’i. Pokud tedy nemáte čas si každý z ostrovů projet důkladně a chcete jen shlédnout hlavní atrakce během jednoho dne, vyplatí se taxi. Většinou takovýto denní pronájem i s řidičem vyjde na 300 – 400 WST.

Půjčení auta/skútru

Auto si můžete půjčit na mnoha místech v hlavním městě, také na letišti a na druhém ostrově v přístavním městě Salelologa. Pro pronájem na tři a více dní se vyplatí navštívit více půjčoven a usmlouvat cenu. Přesun s autem na druhý ostrov raději zvažte. Lodě se pro automobily musejí rezervovat dopředu a často bývají úplně plné. Poplatek za jednosměrný převoz lodí je u nejmenšího osobáku 80 WST.

Pokud chcete pronajmout automobil pro více osob, půjčovny nabízejí i vícemístné Toyoty Estimy a minibusy. Na nablýskané nejnovější verze z dovozu se připravte na tučný příplatek. Jestli plánujete během svého pobytu prozkoumat detailně oba ostrovy, poohlédněte se po autě s pohonem na všechny čtyři kola. Mnoho cest je určených právě jen pro tento typ vozidel.

Skútry lze vypůjčit na několika místech v Apii, také v hotelu Sheraton u letiště a na ostrově Savai’i ve vesnici Asaga, vzdálené 30 minut severně od přístavu. Na skútr se vejdou i dva lidé a není náročný na řízení. Helma je dle zákona povinná a řízení bez ní vás bude stát minimálně 100 WST. Psy odradíte výkřikem „alu“ nebo akcelerací a ještě večer se vám před očima budou míhat děti vykřikující „byebye“.

CZECHKiwis tipy

• Ať už zvolíte auto nebo skútr, pro legální řízení na ostrovech budete potřebovat samojský řidičský průkaz.
• Vystaví vám ho jednoduše v každé půjčovně na základě předložení vašeho běžného řidičáku.
• Cena je 21 WST/měsíc a 42 WST/2 měsíce. Papírek si pečlivě uschovejte, policisté zahraniční motoristy rádi kontrolují.
• Maximální rychlost je 56 km/h.
• Během cesty dávejte pozor na prasata, kuřata, psy a jiné zvířectvo, které se rádo do silnic připlétá.
• Benzínky si v mapce zvýrazněte. Není jich tolik a na některých místech se může stát, že jim dodávka pohonných hmot ještě nepřijela a tak je dobré mít plán B.

Půjčení kola

Pro milovníky aktivní dovolené je shlédnutí všech zajímavostí ze sedla a nohama v pedálech jedinečnou příležitostí. Pronájem kol na ostrovech zajišťuje společnost Outdoor Samoa, jejíž majitelé jsou opravdoví zélandští cyklonadšenci. Mají výběr skvěle servisovaných kol, poradí a jestliže máte víc zavazadel, poskytnou i doprovodný van. Pronajímají i elektrokola, sedačky pro děti nebo vodící tyče pro dětská kola.

Nabízejí balíčky, týdenní ale i jednodenní zapůjčení. Počítejte s tím, že přestože jste zdárnými sportovci, budete si muset zvyknout na jinou vlhkost vzduchu a vysoké teploty a tak pravděpodobně urazíte méně kilometrů než za standardních podmínek. Ze zkušenosti se na kole cestuje lépe po ostrově Savai’i a zvládnou to i mladší ročníky nebo rodiny s dětmi.

Mezi ostrovy

Lodě na Samoe jsou na rozdíl od jiných států v regionu spolehlivé, plují načas a pravidelně. Spoje jsou zrušeny pouze za mimořádně nepříznivých podmínek, nejčastěji v případě cyklóny, velmi silné bouře nebo tsunami. V každém případě lze říci, že je jejich frekvence opravdu častá.

Mezi Upolu a Savai’i existují dvě lodě, které křižují Apolimský průliv – velká Lady Samoa a malá Samoa Express. Vyplouvají proti sobě. Když budete na palubě, často během cesty na druhou někde v dáli narazíte. Malá express loď je navzdory svému jménu pomalejší a také méně pohodlná. Postrádá pořádné místo k sezení, kterým naopak velká Lady disponuje a to jak v  klimatizované části s přerušovaným televizním signálem, tak vyhlídkové s vánkem z oceánu.

Každý měsíc vychází na facebookových stránkách společnosti Samoa Shipping Corporation jízdní řád ferry mezi Upolu a Savai’i, případně řád Samoa – Americká Samoa. Každý měsíc se také řád upravuje a tak nelze spoléhat na řády staré. Víceméně platí, že se denně pluje úsek Mulifanua (Upolu) – Salelologa (Savai’i) šestkrát, úterky bývají slabší, svátky ještě slabší a v neděli zastihnete pouze velkou loď. Na začátku měsíce bývá také stanoven termín, v němž pluje Lady s nebezpečným nákladem a tak vás na palubu nevezme.

Lístky si kupte u okénka v přístavu a buďte tam připraveni alespoň 45 minut předem. S nástupem neotálejte, jelikož koupě lístku neručí za to, že se na loď vejdete. Jakmile budete na palubě, tak už vás ale nikdo nevyhodí. Pokud se rozhodnete po doplutí na druhý ostrov sednout na autobus, který v přístavu čeká na zakotvení lodi mimochodem i v neděli, výstup neprodlužujte a určitě nechoďte mezi posledními.

Vaši spolucestující také chtějí využít autobusové dopravy a v tento moment nebudete jako cizinci výjimečně upřednostněni. Je to jediná chvíle, kdy zažijete Samojce netrpělivé, nervózní a ve stresovém vypětí natolik, že dokonce i popoběhnou. Přestože vás budou chtít lapit taxikáři, tvrdohlavě si to šiňte ve štrůdlu pasažérů do autobusu a máte vyhráno. Celá plavba trvá za klidného moře velkou ferry cca hodinu a malou o půlhodinky navíc. Obě lodi přijímají automobily, skútry i kola a poplatek za jejich převoz se liší dle velikosti.

Orientační ceny

• Autobusová přeprava z přístavu Mulifanua/letiště do Apie: 4 WST.
• Taxi přeprava z přístavu Mulifanua/letiště do Apie: 60 WST, taxi přeprava po Apii: 5 WST.
• Půjčení auta na 1 den: cca 110 WST Apia, cca 120 WST Salelologa.
• Půjčení skútru na 1 den: cca 50 – 60 WST.
• Půjčení kola na týden: 280 WST (Outdoor Samoa).
• Loď mezi Upolu a Savai‘i: 12 WST za osobu bez ohledu zda-li zvolíte velkou nebo malou loď.

Bezpečnost

Samoa je velmi klidný a bezpečný stát. Přesto si noste cennosti vždy u sebe a nenechávejte je ležet v otevřených fale nebo kdekoliv bez dozoru, ať nelákáte zbytečně zloděje. Čas strávený na policii, nehledě na týdny čekání na report pro pojišťovnu, za to nestojí.

Místní nejsou zvyklí konzumovat alkohol a tak když popijí, bývají hluční, zbytečně přítulní nebo agresivní. Proto je lepší se hloučkům mladých chlapců pod vlivem raději vyhnout.

Pozor dávejte především na psy. Ve větších vesnicích ale i na samotě můžete potkat smečku nebo jen osamocené jedince, kteří nemusí být přátelští. Proto se nedoporučuje chodit si zaběhat po vesnici. Pokud se pes přiblíží a vypadá agresivně, většinou se stačí sehnout k zemi a předstírat, že berete do ruky kámen nebo zakřičet „alu“. V některých vesnicích jsou psi zakázáni, ale jinde se zvláště po setmění vyskytují hojně.

Z ostatních zvířat mohou být nebezpeční jen otravní komáři a obří stonožky, které umí bolestivě zaútočit. Stonožky se naštěstí nevyskytují často a jsou plaché. Bílý písek jim vyloženě vadí a tak se nacházejí zejména ve vnitrozemí. Pokud se chystáte vyrazit hlouběji do pralesa, můžete narazit i na hady. Všechny druhy pavouků jsou nejedovaté. V moři se nedoporučuje vydávat za hranici útesu, kde v širém moři žijí i žraloci.

V každém případě neprohloupíte, pokud si s sebou na cestu přibalíte prášky na alergii, přeci jen je tu příroda jiná a nikdy nevíte, jak na toto prostředí bude vaše tělo reagovat.

Speciální očkování není třeba. Klasický cestovatelský set – žloutenka A, B, břišní tyfus, tetanus je vhodný, ale ne nutný.

Před úsvitem a před západem slunce je dobrým tahem vybavit se dlouhým rukávem a dlouhými nohavicemi, případně odkryté části těla ošetřit repelentem, či zapálit coil – spirálovitý uhlík, který hmyz odpuzuje. Na Samoe váš může bodnout komár nakažený horečkou dengue.

Co je na Samoe jinak

• Na Samoe se stejně jako na Zélandu nebo v Austrálii jezdí se vlevo, zásuvky jsou také zélandské (na české elektrospotřebiče budete potřebovat redukci) a dávat spropitné není běžné.
• Životní tempo je tu pozvolné a tak se zdá, že i čas plyne pomalu. Zároveň na konci pobytu budete překvapeni, jak rychle to uteklo. Místní dodržují svůj „island time“ – ostrovní čas. Nic neřeší, na všechno je spousta času a všude chodí pozdě.
• Dobou, kdy čas opravdu stojí, je neděle. Obchody mimo Apii otevřou jen brzy ráno a potom až po setmění. Je zakázáno projevovat jakoukoliv hlučnou aktivitu nebo pracovat. V mnoha vesnicích je zakázáno i koupání v oceánu.

  

• V neděli ráno se zaplní kostely. Odpoledne a mezitím se jí umu a probíhá dlouhý odpolední spánek. Mše tu probíhají zcela odlišně od těch, co známe a pokud se jednu takovou rozhodnete navštívit, potěšíte tím místní. Oblečte si dlouhé kalhoty nebo sukně a košili, nezapomeňte si vzít s sebou pár mincí. Na oplátku uslyšíte krásné zpěvy a přehlídku místních obyvatel ve svých nejlepších bílých šatech s Biblí v ruce.
• Jak bylo již zmíněno, všechny pozemky někomu patří a tak před tím, než kamkoliv vstoupíte, požádejte o svolení. Nejlépe v nejbližší fale či domku. Je možné, že za povolení ke vstupu budete na oplátku požádáni o několik tala.
• Všechny zajímavosti jsou tu zpoplatněné, jelikož se nachází na soukromích pozemcích a tak při vstupu zaplatíte čekajícímu výběrčímu. Vstupné se pohybuje od cca 3 WST až po 20 WST, záleží na velkoleposti místa.
• Ve vesnicích je velmi neslušné až pobuřující chodit v krátkých šortkách nebo sukních. Ženy by si měly zakrýt nohy minimálně ke kolenům. K tomu dobře poslouží lavalava (sárong z jednoho kusu látky obvázaný kolem pasu), kterou všichni místní také nosí. Muži kratší a ženy delší. Také krátké topy ukazující břicho nebo dokonce plavkové podprsenky jsou urážející. Pokud míříte kamkoliv po vesnici, vezměte si raději tričko.
• Jestliže setrváváte v rezortu, je úplně v pořádku chodit jen v plavkách. Místní se koupou ve svém denním oblečení a tak se nespoléhejte na to, že si na Samoe plavky dokoupíte.
• Opalování nahoře bez a nudismus je absolutní faux pas a majitel rezortu je potrestán stařešinou vesnice vysokou pokutou.
• Za urážlivé se také ve většině vesnic považuje jíst za pochodu. K jídlu by si měl člověk spořádaně sednout a před tím, než začne jíst, by měl poděkovat Bohu. To pro turisty samozřejmě neplatí, ale dbejte na to, abyste u jídla v klidu seděli. V některých vesnicích není dokonce přípustné za pochodu pít.
• Každý podvečer se koná ve všech vesnicích obyčej zvaný sa. Je to chvíle, kdy by všichni měli být doma s rodinami a večeřet. Je zakázáno chodit po vesnici a jinak se potulovat mimo domov. To, že sa brzy nastane, zjistíte snadno. Po vesnici se podél silnice rozmístí „hlídači“, kteří střeží dodržování sa. Zazvoní zvon nebo se zatroubí a to označuje, že se všichni mají odebrat do svých domovů. Po druhém signálu sa začíná a trvá přibližně 20 minut. Po stanovené době zazní signál potřetí a znamená, že je konec. Pokud vás sa zastihne ve vesnici, postavte se na okraj silnice nebo si sedněte a v tichosti vyčkejte konce. Projíždíte-li autem, sa se vás netýká.
• Ke konci dne, jen co opadne největší horko, se vesnice probouzejí k životu a všechny generace najednou hrají volejbal, samojský kriket nebo rugby a touch. Máte-li chuť se přidat, zeptejte se a určitě nebudete odmítnuti. Jen dávejte pozor – jsou dobří☺.
• Hiking, trekování a vlastně i vycházky nebo jogging jsou kromě hlavního města raritou. Apie je celkově úplně odlišná od zbytku země a nejvíce se svým stylem podobá západním městům. Při západu slunce několik běžců potkáte.
• Nedivte se tedy, že se vás místní budou neustále ptát, kam jdete a proč tam jdete. Turistické trasy tu nejsou a tak při průzkumu vnitrozemí raději požádejte někoho, kdo vám ukáže směr a poradí nebo si přímo najměte průvodce, který vám zároveň vyseká cestu mačetou.

Snažte se, aby vámi navštívená místa zůstala v nezměněné podobě, respektujte místní kulturu i zvyky. Několik tipů si můžete přečíst v článku Cestovatelské přešlapy aneb zodpovědné cestování pro pokročilé.

Fa’a Samoa – samojský způsob života

Je několik aspektů života na Samoe, které neodmyslitelně k souostroví patří a na které jsou Samojci patřičně hrdí. Vyplývají ze stovek let formujících se řádů a pravidel, které nakonec vytvořily nepsaný soubor toho, jak se chovat a v jak přemýšlet.

Tetování je jedním z typických rysů samojství. Jeho tradiční verze je pro tetovaného velmi fyzicky náročná, bolestivá a trvá několik dní až týdnů, než je dokončeno. Vybodává se kostí namočenou v barvě za přítomnosti asistenta, který kůži natahuje. Tetují se tradiční symboly od pasu až ke kolenům. Mužská verze se nazývá pe’a a ženská malu. Toto tetování je symbolem cti a zodpovědnosti, oddanosti společnosti a rodině. Hojně přítomná jsou ale i tetování rukou, paží, nohou, kotníků atd.

Ruční umělecké práce se dědí z generace na generaci. Od dřevořezby a dřevozpracování, výroby nástrojů k lovu, tradičního splétání košů, kabelek a rohoží z palmového listí až po potisk látek a vytváření ozdob z kokosových skořápek.

Vesnice mají velkou míru samosprávy a v čele každé rodiny je matai – stařešina. Je zvolen rodinnými příslušníky a nese na sobě velkou tíhu zodpovědnosti za blaho dané rodiny. Celý matai systém je ale daleko složitější a má pevně danou hierarchii. V tisícové vesnici tak může být i několik stovek stařešinů, ale jen několik z nich zasedá na nejvyšších pozicích.

Na začátku měsíce probíhají oficiální setkání vyšších stařešinů a řeší různé přestupky, změny ve vesnici a třeba i nová ustanovení. Proto jsou v každé vesnici trošku jiná pravidla. V některých vesnicích jsou zakázáni psi, v jiných volejbal a další míčové hry a jinde třeba trička na ramínka.

Společnost je konzervativní a patriarchální. Hlavní slovo a veškerý respekt mají starší. Naopak mladší a děti musejí plnit dané povinnosti. Dětí v rodině bývá hodně, běžně čtyři a více. Pozve-li vás někdo domů, nezapomeňte se v přítomnosti starších posadit do tureckého sedu nebo si zakrýt chodidla.

Budete li mít štěstí, možná během svého pobytu narazíte na svatbu, vesnickou slavnost nebo jinou veselici. Zjistíte, že Samojci milují hudbu a tanec. Pokud budete přizváni, určitě na to jen tak nezapomenete. Tradiční hudba se mísí s reggae a posledními západními hity, které jsou často přezpívané nebo zremixované. Stojí za to si poslechnout vánoční koledy. Bude-li se podávat jídlo nebo bude nějaké taneční představení, přispějte několika talami.

Víra je zásadním atributem v každodenním životě. Ne nadarmo říkají místní „God first“. Často je Bible jedinou knihou, kterou rodina vlastní a ze mší v kostele, které mají spíše sociální než náboženský účel, čerpá po celý týden. Na Samoe narazíte především na metodisty, adventisty, mormony, kongregáty, katolíky, protestanty, příslušníky Assembly of God, jehovisty nebo baptisty.

Homosexualita je nepřípustná stejně jako potraty, soužití partnerů před svatbou nebo předmanželský sex.

Poslední složkou společnosti, která stojí za to být zmíněna jsou fa’afafine. Pravděpodobně při vaší návštěvě na několik narazíte, jelikož je to poměrně běžný jev. Jsou to muži, kteří se rozhodli svůj život prožít jako ženy, proto budou dále zmiňovány v ženském rodě. Mají speciální genderový status a tudíž zde nejsou považovány ani za homosexuály, transvestity či transsexuály. Mají svou asociaci, jsou výborné hospodyně a pečlivě se starají o děti. Bývají vzdělané a velmi o sebe dbají. V minulosti bylo běžné, že se vdaly. S větším vlivem globalizace a westernizace více pečují o svou vizáž a v partnerství nebývají tolik striktní.

Která místa při objevování ostrovů neopomenout

Upolu

Giant clams reserve

Zátoka na jihozápadním pobřeží ostrova nabízí v nevelké hloubce, ideální pro šnorchlování, pohled na různobarevné želvy obrovské.

Papase’ea Sliding Rocks

Přírodní skluzavky schované ve vnitrozemské části Apie vám dodají adrenalin. Nechte se ale nejprve poučit místními kudy nejlépe skály sjet, abyste nepřišli k úrazu.

Sopo’aga waterfall

Ve vnitrozemí naleznete výhledem z malebné zahrady podívanou na největší vodopád na souostroví. Nedaleko je pak i další vodopád Fuipisia, který můžete pozorovat i z těsné blízkosti z vrchu.

Savai’i

Saleaula Lava Fields

Do začátku 20. století vás přenese pohled na ztvrdlou lávu a ruiny kostela. Je skvělou krátkou zastávkou při cestě na sever ostrova a chcete-li na delší procházku, můžete zvolit i několikahodinový přilehlý trek.

Mount Matavanu

Před sto lety ještě činná sopka je dnes už jen kráterem. Cesta k němu vede pralesem a vyplatí se na ni pořídit si 4WD. Jsou i tací, kdo to zvládnou na kole. Po krátkém výstupu si užijete pěkné výhledy i procházku.

Dwarf caves

Nekonečně dlouhé podzemní chodby protkané jezírky obsadili prý kdysi skřítci. Vzhledem k tomu, že konec ještě nikdo nikdy nenašel, je celkem možné, že někde hluboko v nitru jeskyní stále žijí. Na cestu si vezměte pevnější boty a baterku.

Canopy walk

Procházka do korun stromů a vyhlídka je ideálním únikem z parného dne. Uslyšíte stovky ptáků a vrcholky stromů pod vámi můžete pozorovat, jak dlouho se vám zlíbí. Nedoporučujeme pro ty, kterým se dělá špatně z výšek.

Co musíte zažít

Cultural village v turistickém informačním centru v Apii

Prezentace kulturního dědictví pořádaná týmem z informačního centra každé úterý, středu a čtv rtek od 10:30 dopoledne. Naučí vás, jak plést z palmového listí, jak připravovat jídlo, jak se tradičně tančí anebo jak vyrobit siapo/tapa – tradičně natahovanou a barvenou látku. Všechny workshopy jsou zdarma.

GPS -13.831475, -171.766307

Fiafia night s představením siva afi

Tradiční taneční vystoupení zaujme i toho, kdo nevyhledává folklor. Uchvátí vás podbízivé melodie a neuvěřitelně elegantní pohyby krásných polynéských tanečnic. Třešničkou na dortu bude efektní vystoupení muže se zapálenými dlouhými noži.

Festivaly a show

Na ostrovech mnoho festivalů během roku neprobíhá, ale pokud se přeci jen do nějakého z nich termínově trefíte, určitě se zajděte podívat.

• Paopao Festival je spojen se soutěží na tradičních kánoích a koná se v polovině srpna.
• International Siva Afi Competition je především show a přehlídkou nejlepších ohňových tanečníků. Akci zastihnete na konci srpna.
• Soutěž Miss Samoa připadá na začátek září a v hlavním městě vzbuzuje spoustu pouličního dění a veselí. Ještě bujařejší je však Miss Fa’afafine Pageant, to teprve vypuká pravé ostrovní šílenství a probíhá na konci srpna.
• Teuila Culture Festival, hlavní z obecně kulturních akcí, kde Samoa prezentuje kulturní dědictví. Trvá několik dní před odstartováním soutěže Miss Samoa.
• White Sunday je místní variantou dne dětí a přehlídkou radovánek v bílých šatech úzce spojenou s návštěvou kostela. Koná se zpravidla v polovině října.
• Samoana Jazz and Arts Festival se koná v listopadu a láká živou hudbou.
• A pokud jste sportovní fanoušci, doporučujeme vyhledat aktuální data domácích utkání národního rugby teamu Manu Samoa. Atmosféra na stadionu Apia Park je vždy úžasná.
• Další pravidelná sportovní klání jsou maraton, triatlon, fishing tournament, swim challenge nebo cyklistická ford tour.

Pozorování želv ve volné přírodě

Tento zážitek nelze jednoduše naplánovat a tak zkoušejte své štěstí. Vaše želva jistě připlave a určitě to bude tehdy, kdy si na břehu zapomenete své GoPro. A než se vzpamatujete ze setkání, želva vám zamává ploutví a dvěma pohyby bude pryč.

Želvy mají rády teplé vody a hlavně mořskou trávu, kterou se živí. Nejčastěji je uvidíte při začínajícím přílivu, ráno či v podvečer.

Koupání ve vodopádu

Není nic lepšího než v parném dni skočit do chladné, tekoucí a hlavně sladké vody. Jako milionář se budete cítit teprve potom, co si v padající vodě vychutnáte sprchu. Na souostroví je několik míst, která za to stojí a hlavně na kterých budete při troše štěstí sami. Doporučujeme Savai’iský Afu Aau waterfall nebo upolský Togitogiga waterfall.

GPS Afu Aau: -13.746649, -172.312594

GPS Togitogiga: -14.011840, -171.717070

Piula Cave Pool

Sladkovodní jezírko s jeskyní na pobřeží oceánu se nachází v nádherně udržovaných prostorách zahrady teologického vzdělávacího zařízení 30 minut jízdy východně od Apie. Mají tu i nejhezčí záchody na ostrově. Co víc si přát!

GPS -13.873263, -171.597024

Dejte si čerstvou oku a zapijte ji niu

Nejlépe z ryby, která ještě před pár hodinami plavala v oceánu. Lehké letní jídlo zasytí a osvěží. Když k tomu ještě budete usrkávat mladý kokos niu, budete mít po výživném a hlavně delikatesním obědě i spoustu energie. Zkuste v hotelových nebo beach fale rezortech. Nejlepší stálou variantou je potom místními zbožňovaná a vůbec ne drahá apijská restaurace Seafood Gourmet. Nachází se hned vedle přístavu.

GPS Seafood Gourmet: -13.828205, -171.758685

Alofaaga Blowholes

Vlny oceánu prodírající se mezi skulinami v lávě tvoří na povrchu monumentální gejzíry. Při opravdu velkém přílivu dosahují až výše několika desítek metrů. Hřmotná atmosféra vás ujistí v tom, jak je příroda mocná a tak nechoďte příliš blízko. Na první pohled se to nemusí zdát, ale masa vody vystřelující vzhůru má opravdovou tíhu. Rozprášené kapky vody padající k zemi, nesčetné duhy a místní vhazující do děr kokosy vám vykouzlí úsměv na rtech. Tento ráj najdete na jihozápadě ostrova Savai’i.

gps-13.801201, -172.524431

To Sua Ocean Trench

Ikonická „díra“, jenž nechybí na všech upoutávkách na Samou, je ve skutečnosti trošku menší než si ji člověk představuje. Každopádně jí to ale neubírá na spektakulárnosti. Místo je nádherné především za slunečného počasí s málo návštěvníky. Jen si ověřte hloubku vody, než se do ní rozhodnete skočit. Nachází se na jihu ostrova Upolu.

gps -14.043810, -171.562258

Proležte celý den na pláži, proložte to šnorchlováním nebo vyjížďkou na tradiční kánoi paopao

K dovolené prostě patří relax a není nic lepšího, než si ho užít na bílém písku s mnoha odstíny dokonalé modré před vámi. Nezapomeňte si šnorchlovací set, protože nevidět krásu pod hladinou by byla opravdová škoda. Život mezi korály tu jen bují. A když se budete chtít dostat ještě dál, půjčte si tradiční loďku vyřezávanou z jednoho kusu kmene. Na začátku se může zdát vratká, ale brzy si zvyknete. Za reef na širé moře se ale raději nepouštějte, jsou tam silné proudy.

Tipy a triky

• V Aucklandu na letišti se vybavte papírovým průvodcem od nakladatele Jason’s. Budete mít ještě před příletem spoustu inspirací.
• Pokud chcete být i na ostrovech na příjmu, po příletu si přímo na letišti Faleolo zdarma vyzvedněte místní SIM kartu. Oba operátoři Bluesky i Digicel nabízí různé balíčky, ale nejlepší je si dobíjet podle potřeby a vložené peníze proměňovat na data. Ve stánku vám poradí jak na to. Wifi je tu krutý nedostatek a jedině tak si můžete být jisti, že připojení budete mít vždy po ruce.
• Na tržištích se raději vyhněte smaženému jídlu, nejlépe ještě politému majonézou. Všude je spousta jiných dobrot, které neohrozí váš trávicí trakt.
• Vyhledávejte niu pro hydrataci. Ač se to nezdá, i turista nevyvíjející žádnou náročnější fyzickou aktivitu lehce propotí triko. Dodržujte pitný režim a doplňujte ho elektrolyty z mladých kokosů.
• Nezapomeňte repelent do tropů a šnorchlovací set. Pokud repelent selže, kupujte si coily – uhlíky na odpuzování hmyzu. Jsou k dostání v každém krámku nebo supermarketu a stojí jen pár tala.
• Pokud přistanete na letišti brzy ráno nebo naopak v pozdní odpoledne či večer, zajistěte si přepravu z letiště anebo se smiřte s poplatkem za taxi. Na autobusy v tuto dobu nelze spoléhat a shuttle je třeba domluvit dopředu.
• Informujte se, kdy jezdí lodě mezi ostrovy. Jen tak si budete jisti, že ji nepromeškáte a budete orientačně vědět, kdy jezdí autobusy na severní trase Upolu.
• Na slunce jděte s padesátkou. Slunce je tu velmi silné a snadno se spálíte.
• Knížky jsou na ostrovech nedostatkovým zbožím a tak si přivezte svou. Nejen že je tu čtivo velmi drahé, ale charitativní obchody Červeného kříže ani OpShopy tu neexistují. V některých rezortech narazíte na malé knihovničky, které dokonce podporují výměnu knih. Těm uděláte největší radost, když v Austrálii nebo na Zélandu knížku za dolar nebo dva přibalíte s sebou a po přečtení ji tam zanecháte pro budoucí cestovatele.
• Pokud máte filtrační lahev, na cestu ji vezměte s sebou. Snížíte spotřebu plastů a nebudete riskovat konzumaci neošetřené vody.
• Na emailovou komunikaci nespoléhejte, místní si s odpověďmi málokdy lámou hlavu. Raději zavolejte.
• Noční život si užijte v Apii. Na ulicích mimo hlavní město nenarazíte na bary ani diskotéky. V rezortech někdy naleznete malý bar, ale o divoké party se většinou nedá mluvit.
• Informujte se o fiafia night a kulturních demonstracích, workshopech. Pokud se chcete něco naučit, nestyďte se požádat místní o ukázku, jak se co dělá nebo vyrábí.
• Buďte finančně obezřetní a nepřeplácejte. Raději si zjistěte cenu, kterou za dané zboží nebo službu platí místní. Pokud si děti řeknou o peníze, nedávejte jim je. Pokud chcete něco přivézt, děti budou rády za pastelky a dospělí za oblečení či doplňky, které vy nevyužijete.
• Pro všechny případy si uložte telefonní číslo na policii: 995. Můžete na toto číslo volat i v případě potřeby hasičů nebo ambulance. Zjistěte si také, kde se nacházejí nemocnice. Tam seženete léky nebo první pomoc.
• Něco na vašich cestách pravděpodobně selže. Nenechte se vyvést z míry a neztraťte zdravý rozum. Za prvé budete jediní, kteří to budou řešit a za druhé, stresem ničemu nepomůžete. Buďte v klidu a nějak to dopadne – jste přeci na dovolené.

Perla Tichomoří – tak lze dvěma slovy popsat Novou Kaledonii. Průzračné laguny plné pestrobarevných rybek, pláže s bílým pískem, francouzské víno při západu slunce – to vše ke Kaledonii prostě patří. Luxusní fotografie, které znáte z katalogů cestovních kanceláří, se zde stávají realitou.

Nová Kaledonie se představuje

Souostroví Nová Kaledonie leží v Tichomoří zhruba 1.500 km severozápadně od Nového Zélandu. V roce 1774 ji objevil anglický mořeplavec James Cook; roku 1853 pak ostrov na rozkaz císaře Napoleona III. anektovala francouzská armáda. O rok později, v roce 1854, bylo založeno pozdější hlavní město Port de France, dnešní Nouméa.

Francouzi využívali tuto oblast jako svou trestaneckou kolonii, do roku 1897 sem poslali téměř 22 tisíc trestanců. V roce 1864 zde byl objeven nikl a na ostrov tak přicházeli za prací i lidé z okolních francouzských kolonií. Ti s sebou bohužel přinesli různé nemoci, které zapříčinily úmrtí téměř poloviny původních obyvatel.

Zdejší domorodci si říkají Kanakové a s francouzskou nadvládou se nikdy nesmířili.

Kaledonie je dodnes francouzská a oficiálním jazykem je tedy francouzština. Anglicky se domluvíte pouze v hlavních turistických oblastech. Pokud francouzštinu neovládáte, vezměte si s sebou slovníček, nebo se alespoň naučte základní fráze či využijte online překladač.

A proč stojí za to sem vyrazit? Kaledonie má po Austrálii druhý největší korálový útes na světě. Délka korálové bariéry lemující Novou Kaledonii kolem dokola je 1.500 km, laguna ohraničená tímto útesem je dokonce největší na světě. Nová Kaledonie je bezesporu největším ostrovem světa, obklopeným korály. V roce 2008 byl tento přírodní jev zapsán na seznam UNESCO pod názvem Laguny Nové Kaledonie.

Co vše se o Nové Kaledonii v tomto průvodci dozvíte?

• Kdy se do Nové Kaledonie vydat
• Jak se na Novou Kaledonii dostat
• Víza a podmínky vstupu
• Peníze
• Ubytování
• Kuchyně
• Doprava
• Bezpečnost
• Co vás na Nové Kaledonii může zaskočit
• Co musíte zažít

Kdy se do Nové Kaledonie vydat

Příjemným bonusem subtropického klimatu na Nové Kaledonii je poměrně stálé počasí, to platí i o teplotách – celý rok se pohybují okolo 20 – 28 stupňů. Proto se Kaledonii také někdy přezdívá Ostrovy věčného jara.Z důvodu častých cyklonů, které se zde mohou objevit od listopadu do dubna (ale nejčastěji v únoru a v březnu), je ideální dobou pro návštěvu Kaledonie období od října do prosince. V tuto dobu zde panuje období bez dešťů a teploty kolem 27 stupňů. Tropické teploty trvají zhruba do března, poté se začne ochlazovat na 20 stupňů a chladné období trvá až do září.

Od ledna do dubna také počítejte s častými dešti, zejména na východní straně hlavního ostrova Grande Terre.

Turistická sezóna je tu zhruba od prosince do poloviny února. Odpovídají tomu vyšší ceny i vysoká obsazenost hotelů. Děti mají navíc v tuto dobu hlavní prázdniny, takže je všude plno lidí.

Dále je třeba počítat i s tím, že každý ostrov v souostroví Nové Kaledonie má trochu jiné klima. Např. na druhém nejnavštěvovanějším ostrově Île des Pins se střídají dvě roční období: teplé, které trvá od listopadu do března, s teplotami od 26 do 31 stupňů. Chladné období je pak od dubna do listopadu, kdy nejnižší teploty mohou spadnout až na 15 a nejvyšší dosahují k 26 stupňům.

Jak se na Novou Kaledonii dostat

Na Novou Kaledonii s největší pravděpodobností poletíte s Aircalin (bývá označována také jako Air Calédonie International). Ta létá jak z Austrálie (Sydney, Brisbane, Melbourne), tak Nového Zélandu (Auckland). Ceny jednosměrných letenek ze Sydney do Nouméi začínají na 440 NZD, z Aucklandu na 410 NZD. V hlavní sezóně (prosinec – leden) jsou letenky samozřejmě dražší.

| Odeslat poptávku na letenky |

Díky poměrně velké vzdálenosti od Austrálie i Nového Zélandu, a velmi dobré letecké obsluze, se do Kaledonie běžně nedostanete lodí. Pravidelná linka sem není zavedena. Jediné lodě, které sem přiváží turisty, jsou výletní. Na těch samozřejmě lze připlout, ale je třeba předem zjistit, kdy loď vyjíždí a je-li volné místo.

Víza a podmínky vstupu

Protože je Nová Kaledonie zámořským teritoriem Francie, platí pro občany EU stejné podmínky jako pro vstup do Francie. Stačí jen mít pas a můžete v zemi pobývat nepřetržitě až 90 dnů. Aktuální informace o vízové povinnosti v Nové Kaledonii najdete na stránkách MZV ČR.

Peníze

Přestože je Kaledonie francouzská, měnou zde není euro, ale polynéský frank (XPF); bývá označován také jako pacifický frank (CFP). Kurz se pohybuje kolem 21 Kč za 100 XPF (březen 2018). V hlavním městě a turistických oblastech není problém najít směnárny. Platba kartou je stejně populární jako u nás a rovněž bankomaty jsou ve městech k dispozici.

Pakliže máte v plánu cestovat po vnitrozemí (zejména mimo hlavní trasy), nezapomeňte se vybavit dostatečnou hotovostí. Přestože se Kanakové čím dál více civilizují, najdete na ostrově ještě několik původních osad, kde žijí svým tradičním kmenovým způsobem života. Na takových místech kartou nezaplatíte.

Nová Kaledonie je označována jako drahá destinace a je tomu opravdu tak. Dokonce i francouzští turisté si stěžují na jedenkrát vyšší ceny než doma ve Francii. Oproti České republice počítejte s několikanásobně vyššími cenami. Platí to zejména o ubytování, jež je v sezóně finančně mnohem náročnější než v ostatních měsících.

V centru Nouméi nebo v resortu na ostrově Île des Pins jsou ceny v restauracích a za služby vyšší než v neturistických oblastech. Jinak všude na ostrově jsou většinou stejné.

Studenti po přeložení dokladu prokazující status studenta (např. průkaz ISIC) mají nárok na slevu vstupného do některých památek.

Ceny si můžete přepočítat např. na tomto online převodníku měny.

Ubytování

• Cena za dvojlůžko v hotelu se pohybuje zhruba od 7.000 XPF. Záleží na tom, jak dlouho dopředu si hotel zamluvíte a jaký termín požadujete. Pro rezervaci můžete využít Booking nebo Airbnb.
• Nejlevnější ubytování nabízí Auberge de Jeunesse (ubytovna pro mladé). Dvojlůžkový pokoj zde stojí 4.300 XPF (za pokoj) a dormitory 1.900 XPF (za lůžko).
• Na každém z ostrovů narazíte na kempy, což je řešení, jak výrazně snížit náklady na pobyt v drahé destinaci. Na hlavním ostrově počítejte za stan a noc okolo 1.500 XPF. Kempy si dle lokality můžete vybrat na webu Nouvelle Calédonie.

Kuchyně

Místní kuchyně je typicky francouzská, avšak v místech neosídlených Francouzi převládá lokální kanacká kuchyně. A ta určitě stojí za ochutnání!

• Cena jídla v restauraci: v Nové Kaledonii vám oběd či večeře v restauraci udělají pěkný vítr v peněžence. A to zejména v Nouméi a na turisticky vyhledávaném ostrově  Île des Pins. Hlavní jídlo pro jednu osobu vyjde okolo 2.700 XPF (v levnější restauraci) a na kávu po jídle si připravte asi 300 XPF. Na Île des Pins počítejte ještě s daleko vyššími cenami – v hotelu Meridien zaplatíte za láhev vína 7.000 XPF.
• Cena jídla na ulici: poloviční oproti cenám v restauraci. V McDonald’s se najíte za 1.200 XPF.
• Cena potravin v obchodě: nakupujte ve větších supermarketech, např. Carrefour, Casino. Tady vás vyjde bageta zhruba na 120 XPF, paštika taktéž. Půlkilový bochník chleba 300 XPF, kilogram sýra 1.700 XPF.
• Cena pití: velká láhev vody v obchodě vyjde na 230 XPF, pivo dle značky okolo 150 – 400 XPF, láhev vína kolem 1.500 XPF.

Osobní tip autorky: zajděte si na jídlo do některého podniku na Île des Pins. Je to opravdu luxusní zážitek (podle počtu hvězdiček se pohybují i ceny), který si nemůžete nechat ujít. Typické šneky bulimes můžete ochutnat pouze zde a nikde jinde na světě!

Doprava

Z letiště do centra

Hlavní město Nouméa je od letiště vzdáleno cca 50 km a žádná veřejná doprava sem nejezdí. Transport je řešen shuttle busy (minibusy), jejichž stanoviště je před terminálem napravo – ceny se pohybují od 2.000 XPF (550 Kč) za osobu. Minibus je možné rezervovat i předem.

Po ostrově

Nejideálnější je půjčit si auto; přeprava po ostrově autobusem je poněkud složitější, navíc na spoustu míst autobusy ani nejezdí. Půjčit si auto není v Kaledonii problém, půjčovny najdete přímo na letišti. Další výhodou auta je i to, že v něm přespíte v místních kempech a výrazně tak ušetříte za ubytování v hotelu.

Samotné hlavní město Nouméa není velké a centrum projdete pohodlně pěšky.

Mezi ostrovy

Můžete využít jak lodě, tak letadla. Letenky na vedlejší ostrovy vyhledejte v rezervačním systému Air Calédonie. Ceny kolísají a je výhodnější koupit letenku s předstihem; pokud možno vyhněte se hlavní sezóně, kdy jsou částky dost vysoké.

Pokud zvolíte pro cestu na okolní ostrovy letadlo, sbalte se low-costově. Např. na Île des Pins je v ceně letenky povolených 12 kg pro odbavené zavazadlo a 5 kg pro příruční. Maximální váha zavazadla však nesmí přesáhnout 23 kg. Pokud má váš kufr víc, je ještě možnost poslat ho letadlem jako balík. Pro ten je maximální váha 30 kg a cena je dána cargo ceníkem. Tuto možnost je však třeba vyřešit předem v kanceláři pro Freight sales. Váží-li zavadlo o pár kilo navíc než je povolený limit 23 kg, zaplatíte zhruba 240 – 360 XPF za každý kilogram navíc.

Přepravu lodí si můžete zarezervovat přes BeTico.

Doprava podrobněji

• • Autobusy: v rámci hlavního ostrova Grande Terre lze využít autobusy společnosti Rai. Na 25 trasách obsluhují 360 zastávek napříč celým ostrovem. Autobusy jsou klimatizované a pohodlné. Bližší informace o ceně jízdného, trasách a jízdních řádech naleznete na LE RAÏ nebo na webu Lonely Planet.
  • Vlaky: na Nové Kaledonii vlaky nejezdí, není zde funkční železnice.
  • Auta: autopůjčovny najdete jak přímo na letišti, tak i v centru Nouméi. Týdenní půjčovné se pohybuje od 6.000 Kč, pro ceny a rezervace můžete použít vyhledávač na webu.
  • MHD: autobusy se jmenují Karuia bus a po Nouméi operují na 9 trasách. Jízdenka na MHD v Nouméi stojí 190 XPF (asi 40 Kč) při koupi v obchodě Point Bus, a 210 XPF (45 Kč) při zakoupení přímo u řidiče. Mapu zastávek si prohlédněte zde na stránkách Karai bus.
  • Jízdní kola: na hlavním ostrově najdete několik dobrých tras pro cykloturistiku. Jsou přímo v Nouméi v parku Les Boucles de Tina nebo také na východní straně ostrova v Les Boucles de Netcha. Půjčovné za bicykl na jeden den stojí 3.200 XPF; je možno využít např. půjčovnu Discount Loaction Rental (pouze ve francouzštině). V Nouméi jsou zbudované nové cyklotrasy, takže i po samotném městě se jezdí velmi komfortně.
  • Taxi: jízda taxíkem po hlavním městě se pohybuje okolo 125 XPF/km + další příplatky za čekání, jízdu v noci či o svátcích. Např. z centra města na Baie des Citrons zaplatíte za taxi cca 1.400 XPF.
  • Lodě: lodní dopravu využijete při přesunu na vedlejší ostrovy. Jízdenky si můžete zakoupit prostřednictvím BeTico. Na jednosměrné jízdence ušetříte 300 XPF a na zpáteční 600 XPF. Plavba z Nouméi na Île des Pins trvá 2,5 hodiny; za jednu osobu v ekonomické třídě zaplatíte 5.900 XPF. Na Lifou poplujete 5 hodin za 8.200XPF a na Maré za stejnou cenu poplujete 4 hodiny. Mezi Lifou a Maré se lze přepravit za 4.700 XPF, plavba trvá 2 hodiny.
    

    

Bezpečnost

Kaledonie je obecně bezpečná země, stejně vyspělá jako země západní Evropy. Pozor si však, stejně jako u nás, dejte na kapsáře a hlídejte si dobře své osobní věci. Vzhledem k poněkud napjatým vztahům mezi Francouzi a Kanaky raději zapomeňte na večerní romantické procházky po okrajových částech města. Kanakové dlouhodobě usilují o samostatnost a s blížícím se referendem (podzim 2018) roste jejich agresivita. Ta se však projevuje spíše vykrádáním obchodů, jako turista si této nevraživosti ani nevšimnete. Kanakové jsou jinak velmi přátelští a rádi vás seznámí se svou historií či uměním.

Není zde povinné žádné očkování. Záleží jen na vás, jestli si cestu pojistíte klasikou tetanus – žloutenka A, B, břišní tyfus.

Určitě nezapomeňte na repelent. Často se zde totiž vyskytuje horečka dengue. Sbalte si s sebou i vhodné oblečení – dlouhé kalhoty a košili či triko s dlouhým rukávem, abyste byli před komáry dostatečně chráněni.

Co vás v Nové Kaledonii může zaskočit

Protože je to tu jako ve Francii, mnoho rozdílů zde nenajdete. Na Kaledonii oceníte její vyspělost. Na spoustě ostatních tichomořských míst je sice pěkně, ale neustále se potýkáte s nepříjemnostmi typickými pro rozvojové země – nízká kvalita ubytování, služeb, nečistota apod.

• Elektrické zásuvky jsou zde stejné jako u nás v ČR, takže spotřebiče zakoupené na Novém Zélandu či v Austrálii budou potřebovat redukci.
• Jezdí se napravo.
• Malé obchody jsou zavřené v neděli, supermarkety mají otevřeno stále.
• V kaledonských restauracích se nedává spropitné. Nikdo ho od vás neočekává, není to zvykem.
• Myšlení obyvatel je evropské, až typicky francouzské. Oproti ,,australským buranům“, jak Kaledoňané někdy Australany nazývají, se mohou zdát méně otevřenější, méně přátelštější, zato s více uhlazeným chováním a láskou k estetice. Prostě jsou to Francouzi. Nevyjdou do supermarketu v teplákách. O to větší kontrast je mezi nimi a domorodými Kanaky, kteří jsou živelnější.
  

  

Co musíte zažít

Île des Pins

Pokud chcete zažít opravdový tichomořský ráj, pak tento ostrov nesmíte vynechat. Místní říkají, že to je místo nejblíže ráji. Turismus domorodci účelově regulují, takže nenarazíte na přeplněné pláže, všude je dostatek soukromí. Okolní laguny jsou jak vystřižené z katalogů cestovních kanceláří.

Na ostrov se nejlépe přepravíte letadlem. Let trvá pouhých 30 minut a navíc si vychutnáte pohled na korálový útes pěkně svrchu. Z letiště Magenta, které je v centru Nouméi, sem létá Air Calédonie. Letenky se dají rezervovat na webu. Ceny se pohybují zhruba od 10.000 XPF za zpáteční letenku.

Pokud váš žaludek zvládne velké vlny, můžete rovněž využít lodní přepravu. Cena za ekonomickou třídu v jednom směru je 5.900 XPF. Loď na tento ostrov pluje pouze ve středu a v sobotu (Nouméa – Île des Pins) a nazpět (Île des Pins – Nouméa) ve středu a v neděli. Středy jsou vyhrazené pro jednodenní výlety v ceně 10.900 XPF (zpáteční jízdenka). Plavba na ostrov trvá 2,5 hodiny a loď z Nouméi vyplouvá v 7 hodin ráno. Jízdenky rezervujte opět prostřednictvím BeTico.

Přehled všech ubytovacích zařízení na ostrově najdete na webu Isle of Pines. Je-li vaší hlavní snahou ušetřit, najdete zde několik kempů. Pokud vás však rozpočet netlačí a přijedete si to sem užít se vším všudy, doporučujeme ubytovat se v pětihvězdičkovém hotelu Meridien. Má vlastní pláž v zálivu Oro, ideální místo pro jízdu na paddle boardu či v kajaku. Cena pokoje se pohybuje od 40.000 do 70.000 XPF.

Kousek od hotelu se nachází přírodní akvárium (vstup 200 XPF), které rozhodně nesmíte vynechat, tak skvělé šnorchlování málokde zažijete. V přírodním maličkém zálivu plným rybek se hravě zvládnou potápět i děti, protože rybičky i korály lze pozorovat už v malé hloubce (po kolena). Potřebnou výbavu vám zapůjčí v hotelu. Z výletů, kterých na ostrově nabízí nepřeberně (zeptejte se ve svém hotelu), nevynechejte plavbu plachetnicí přes záliv sv. Josefa.

Pláží je na ostrově hned několik – Upi, Kanumera, Oro, Kuto. Každá má své vlastní kouzlo a každá je něčím výjimečná. Ostrov je malý, takže určitě zvládnete navštívit všechny čtyři. Na pláži Kanumera je čtyřhvězdičkový resort Oure Tera a na pláži Kuto (pár desítek metrů od Kanumery) pro změnu najdete restauraci přímo v sousedství vln oceánu – ideální místo pro romantický oběd s výhledem na azurové moře.

Pravou atmosféru Île des Pins nasajte zhlédnutím plážového videa anebo záznamu plavby plachetnicí.

GPS: -22.585460, 167.451595

Phare Amédée

Na Amédée se dostanete lodí; vyjíždí téměř každý den. Ostrov má v nájmu rodinná společnost, jež zároveň vlastní i lodě, které tam vypravuje. Místo je od Nouméi vzdáleno asi 24 kilometrů, takže za cca půl hodiny jste zde. Tento výlet lze objednat online. Cena 15.700 XPF zahrnuje plavbu lodí, oběd a kulturní program. Údajně zde stále panuje krásné počasí, ale kdyby vám náhodou nevyšlo, lístek lze v den výletu vrátit a jet až následující den.

Ostrov je známý pro svůj největší železný maják na světě, jenž byl roku 2009 dokonce zapsán na seznam UNESCO. Ostrůvek je to malý (400 m dlouhý a 270 m široký), projdete ho během pár minut. Aktivit pro celodenní pobyt je tu však víc než dost. Nejčastěji se sem vyráží za šnorchlováním (výbavu vám zdarma zapůjčí v obchůdku se suvenýry). Kromě ryb a korálů zde určitě uvidíte i želvy. A tahitské tance, které předvádí půvabné tanečnice, strhnou svým temperamentem každého diváka.

Navštivte toto úžasné místo alespoň virtuálně prostřednictvím videa, které bylo natočeno v rámci výše zmíněného zájezdu.

GPS: -22.477029, 166.468475

Pláže v Nouméi

Baie des Citrons

Pláž v této zátoce se nachází pouhých deset minut od centra města. Podél cesty je neplacené parkoviště a všude kolem spousta barů a restaurací. Je to asi nejznámější pláž ve městě, potkáte zde hodně místních. Ráno např. probíhá cvičení v moři pro seniory. Pláž vyhledávají spíše milovníci šnorchlování, protože je zde klidná voda bez vln.

GPS: -22.297584, 166.438274

Anse Vata

Pláž je největší ve městě a dojdete na ni od ,,citrónovky“ pěšky během deseti minut.Toto místo pro změnu ocení milovníci větrných vodních sportů, hodně tu totiž fouká.

GPS: -22.302658, 166.442013

Akvárium v Nouméi

Pokud chcete vidět všechny krásy zdejšího podmořského světa na jednom místě, určitě zajděte do akvária v Nouméi. Vstupné vás vyjde na 1.500 XPF. Na co jsou zde opravdu pyšní, to jsou fosforeskující korály, které se vám ukážou v celé kráse ve tmě. Dále uvidíte spoustu druhů pestrobarevných rybek, korály, želvy nebo mořské hady (např. korálovce, ovšem ty velmi snadno potkáte i naživo na Phare Amédée).

Pláže, akvárium, katedrálu sv. Josefa i místní tržiště si můžete virtuálně prohlédnout ve videu.

GPS: -22.302317, 166.438699

Kulturní centrum Tjibaou

Le Centre Culturel Tjibaou nese jméno po vůdci hnutí za nezávislost Nové Kaledonie, na něhož byl v roce 1989 spáchán atentát. Jean-Marie Tjibaou usiloval o jeho založení za účelem prezentace a uchování kanackého dědictví. Centrum stojí uprostřed krásného parku a hlavní budovu nepřehlédnete – jedná se o výstřední stavbu spojující moderní prvky s tradičním kanackým stavitelským stylem. Pokud vás zajímá domorodá kultura, je to pravé místo, kde se dozvíte nejvíc. Vstupné činí 1.000 XPF.

GPS: -22.253869, 166.490309

Trek GR-NC1

Týdenní trail začíná ve městečku Prony a vede až do města Dumbéa. Trek je rozčleněn do sedmi etap, které vás provedou přes kanacké osady, a nabídnou překrásné přírodní scenérie. Pokud máte rádi túry, tuto si rozhodně nenechte ujít!

GPS: -22.325780, 166.823960

Mt. Panié

Nejvyšší horu Nové Kaledonie Mt. Panié, tyčící se do výšky 1.629 m n. m., najdete na severu hlavního ostrova. Protože výšlap zabere celý den, cestou je k dispozici chata na přespání. Nabídnou se vám výhledy na čarokrásné vodopády a navíc se příjemně osvěžíte koupáním v jezírkách. Za poplatek je k dispozici průvodce, který vás provede i přes kanacké vesnice a povypráví spoustu zajímavých informací o domorodé kultuře.

GPS: -20.587047, 164.770747